D. Bérová: Schválení pravidel digitalizace i udělení licencí se dá stihnout do voleb

Jaký je současný stav digitalizace televizního vysílání? Ministerstvo informatiky představilo Koncepci rozvoje digitálního vysílání v ČR, ale celý proces se opět zdá se "zasekává" u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a v Parlamentu.
Jsou tu dvě odlišné věci. Jedna věc je příprava legislativního prostředí a technických podmínek, aby se přechod mohl uskutečnit, druhá věc je licenční řízení, které vede Rada s uchazeči o licence do "digitálního prostředí". Celý proces se zpozdil tím, že Poslanecká sněmovna dlouho projednávala novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a pořád nemohla dojít ke shodě. Rada tím pádem nechtěla udělovat licence, dokud nebude přesně stanovený právní rámec. Zákon navíc ještě stále není schválen, bude ho teprve projednávat Senát.

Jaká je situace kolem novely v Senátu? Také se budou hromadit připomínky a hrozí, že se zákon vrátí zpět do Sněmovny, kde se bude znovu projednávat?
Vzhledem ke zkušenostem, jak v současné době probíhá legislativní proces, se dá očekávat vrácení novely do Sněmovny. Senát nyní vrací všechny zákony, protože s blížícími se volbami je všechno politickou záminkou. Dá se tedy předpokládat, že projednávání novely bude stejně složité v Senátu, jako tomu bylo v Poslanecké sněmovně.

Takže podle všeho novela v nejbližší době nebude schválena a tudíž nebude ani pokračovat licenční řízení se žadateli o licence?
Pokud vím, tak nový předseda RRTV, pan Žák, se vyjádřil v tom smyslu, že by rád udělil licence až ve chvíli, kdy se vyjasní právní rámec, což na druhou stranu nemusí trvat tak dlouho, protože Senát bude projednávat zákon v dubnu. Takže by se schválení novely i udělování licencí mělo do voleb ještě stihnout.

Kromě čekání na novelu zákona o televizním vysílání pan Žák také nově požaduje hodnocení bonity žadatelů o licence, které by měla Rada udělat společně s provozovateli digitálních multiplexů. Máte o tomto požadavku nějaké informace?
Tento nápad je čistě iniciativa pana Žáka, respektive iniciativa Rady. Rada získala jisté obavy, zda uchazeči o licence budou schopni ekonomicky zvládnout rozjezd nových televizí. Je to ale věc zcela nezávislá na vládě nebo Parlamentu a je v kompetenci Rady.

Takže vy vlastně nyní nemáte vliv na to, jak se bude udělování licencí vyvíjet a nemůžete nic urychlit?
Ne, RRTV je zcela nezávislý orgán a ani nikdy v minulosti na ni nikdo vliv neměl, což se občas myslím projevuje i v jejích rozhodnutích.

Nezdá se vám zvláštní, s jakou vervou už přes rok poslanci bojují o novelu vysílacího zákona a obhajují změny v ní?
Problematika televizního vysílání se i z historického pohledu brala velmi politicky, protože každý politik potřebuje přístup do médií. Proto má potom pocit, že když se bude chovat při projedávání zákona určitým způsobem, tak mu to přístup do médií zajistí. Já o tom mám své pochybnosti, nicméně historicky to tak je.
My jsme se tomu pokoušeli předejít a chtěli jsme, aby se legislativní pravidla digitalizace vytvořila v rámci zákona o elektronických komunikacích, což je techničtější norma, která nepřiláká tak velkou politickou pozornost. S tím ale Sněmovna nesouhlasila, rozhodla se tuto část ze zákona o elektronických komunikacích vyjmout a novelizovat zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. To má samozřejmě potom ten vedlejší efekt, že při novelizaci zákona se upravují nejen paragrafy, týkající se digitálního vysílání, ale i spousta jiných věcí.

Žadatelé o licence si stěžovali, že ve Sněmovně se poslanci starají při schvalování novely více o současné stanice, tedy Primu a Novu, a žadatelé, resp. nově vysílající je nezajímají. Přiznám se, že jsem novelu nečetl, protože asi stejně jako každý "neprávník" nejsem schopen ji správně vyložit. Obsahuje doopravdy nárok televizí Prima a Nova na dva nové kanály tak, jak někteří poslanci navrhovali?
Už od začátku bylo jasné, že není možné přejít na digitální vysílání bez podpory současných držitelů televizních licencí, protože jejich "analogová licence" je platná až do roku 2017. To znamená, že tito držitelé licencí nejsou nijak tlačeni k tomu, aby začali vysílat digitálně. Naopak - přechod na digitální vysílání je určitým způsobem omezí v jejich právech, plynoucích z platných licencí. Takže snahou bylo dosáhnout dohody a výsledkem je kompenzace, kdy by každý z držitelů licencí měl dostat jeden kanál navíc jako bonus za to, že bude podporovat přechod na digitální vysílání.

A jak to dopadlo s další dlouho diskutovanou povinností Primy poskytovat prostor ve svém programu provozovatelům regionálního vysílání? Byla tohoto závazku zbavena?
Ve Sněmovně se vedla debata o tom, zdá se má v tomto procesu měnit licenční podmínka, protože licence Primy byla zatížena povinností vysílat i regionální vysílání. Nakonec se Sněmovna shodla na tom, že Primu této povinnosti zbaví a že se problematika regionálního vysílání bude muset řešit zvlášť.

Vrátil bych se ke Koncepci rozvoje digitálního vysílání, kterou připravilo vaše ministerstvo. Projevilo se na jejím znění připomínkové řízení, které probíhalo na internetu?
Určitě, připomínky se do Koncepce promítly. Tato Koncepce je první materiál, který bude vláda projednávat v procesu digitalizace a má stanovit pouze základní rámec. Při projednávání koncepce šlo hlavně o definování role státu v procesu digitalizace, co bude stát organizovat a do čeho bude zasahovat.
Samozřejmě byly různé názory, například že by měl stát dotovat set-top boxy a podobně, což my nepovažujeme za rozumné, proto to Koncepce uvažuje pouze jako jednu z možností. Hlavním úkolem státu je podle nás zajistit informovanost občanů a technicky plynulý postup přechodu na digitální vysílání.

Máte představu, jak bude probíhat zmiňovaná informační kampaň?
Měla by probíhat standardně, jako každá reklamní kampaň prostřednictvím všech médií, samozřejmě i televize. I proto je potřebný podíl televizí na kampani. Variant je mnoho.

Další zajímavou věcí Koncepce jsou termíny. Prvním z nich je konec roku 2012 jako konečný termín definitivního vypnutí analogového vysílání, který stanovila oficiálně Evropská unie. Druhým je polovina roku 2006, kdy proběhne důležitá mezinárodní konference. Můžete přiblížit o co se bude jednat?
V polovině letošního roku proběhne mezinárodní Regionální radiokomunikační konference ITU, která bude řešit harmonizaci kmitočtů pro digitální vysílání v evropském prostoru.
Právě až po této konferenci bude možné připravit takzvaný Technický plán přechodu. To je z novely mediálního zákona závazná norma, kterou bude připravovat Český telekomunikační úřad (ČTÚ) právě na základě informací získaných na konferenci ITU. Tento Technický plán přechodu přesně určí, kdy a v jaké oblasti se bude přecházet na digitální vysílání, respektive kdy a kde se bude vypínat vysílání analogové.
Předpokládáme, že řízený přechod, respektive vypínání analogového vysílání začne 1. 7. 2007, ale protože digitální signál samozřejmě nerespektuje hranice, tak se může stát, že v některých oblastech bude kvůli možnému rušení současného analogového vysílání zahraničním digitálním signálem potřeba přejít na digitální vysílání dřív.

O takovém případu už se psalo, konkrétně na Frýdlantsku a v Ústí nad Labem.
Ano, v oblasti Ústí nad Labem i jinde digitální německé stanice ruší český analogový signál. Právě v těchto oblastech bude potřeba přechod řešit dřív. Problém je v tom, že není možné vedle sebe provozovat plnoúzemní pokrytí digitální a analogové, protože není dost frekvencí. Proto by se mělo postupně rozšiřovat současné digitální vysílání, které pokrývá zhruba 30 procent obyvatelstva, ale je potřeba začít někde analogové vysílání vypínat. Lze to udělat tak, že v oblasti, která bude mít problémy s analogovým vysíláním, se analog vypne dřív a spustí se tam digitální vysílání ještě před 1. 7. 2007. To všechno by měl ale určit Technický plán přechodu.

Nemáte obavy, že se toto "zrychlené přepínání" nestihne? Přece jenom předpoklad udělení digitálních licencí žadatelům ještě před volbami je dost optimistický.
Tento případ dřívějšího vypínání není ani tak otázkou udělování licencí. Tam jde pouze o to, aby se problematická místa pokryla digitálním signálem se současnými kanály tak, aby občané nic nepoznali. To znamená, když si ráno zapnou Českou televizi, musí tam mít Českou televizi, byť třeba v digitálním signálu.

Rozšíření pokrytí na tato problematická místa by provedli provozovatelé současných multiplexů A, B a C?
Ano, na základě Technického plánu přechodu.

Ještě se vrátím k přesahování signálu a rušení v pohraničních oblastech. Předseda ČTÚ David Stádník už v minulém roce varoval před zdržováním procesu digitalizace, protože by mohlo dojít k situaci, kdy nás okolní země "předeženou" a pro nás pak nezbude dostatek frekvencí.
Právě proto je důležité schválení novely zákona o vysílání ještě před konferencí ITU. Protože došlo k osvobození Primy od regionálního vysílání, je jasné, že bude muset vzniknout náhradou regionální multiplex, což je důležitá informace pro vyjednavače na konferenci ITU, kde se bude řešit harmonizace kmitočtů.
Samozřejmě je ale velká výhoda, když někdo na frekvencích, o kterých se bude jednat, už vysílá. Funguje tam totiž tak trochu politika síly. Kdo začne dřív v určité oblasti vysílat, má právo tuto frekvenci pak požadovat. Střetů vypukne celá řada a dá se předpokládat, že ten, kdo začal vysílat dříve a je v této oblasti aktivnější, bude mít výhodu. Odhadem v 60 procentech sporů pak dostane přednost před tím, kdo byl pomalejší. Jinak je to standardní vyjednávací proces a pozice jsou známy už asi dva roky.

Ještě jedna techničtější otázka na závěr. Jaký standard pro digitální vysílání se bude používat? MPEG 2 nebo MPEG 4? Bude se testovat i vysílání HDTV?
Zatím se začne vysílat ve standardu MPEG 2 a předpokládá se, že v druhé etapě, která bude probíhat v roce 2007, se začne zkoušet i HDTV. Nové technologie, to je nejtěžší otázka, protože vývoj je velmi rychlý a podobně jako u mobilních telefonů se nedá odhadnout, jaký bude příští krok. Je asi důležité "nezbláznit" se z nových trendů a mít nejprve zafixováno nějaké základní vysílání, v našem případě v MPEG 2.
Dalším problémem je to, že v ČR budou čtyři multiplexy, z nich jeden veřejnoprávní, a samotné HDTV by svým datovým tokem vlastně zabralo skoro celý jeden z těchto multiplexů. Nyní přitom máme převis žadatelů o licence nad pozicemi v budoucích multiplexech. A v současnosti je pro uživatele jednou z nejdůležitějších věcí a hlavním přínosem digitálního vysílání co největší rozšíření nabídky programů.