Komentáře z Letné LVIII: Jak jsme spouštěli web

Nechci tady nikoho zatěžovat technickými údaji a spoustou čísel. Podobných informací vyšlo a jistě vyjde ještě spousty. Rád bych se spíše podělil o své nevšední pocity, především nad finálním spuštěním webů. Jsou to mé pocity. Nelynčujte mne proto za to, že jsou příliš emotivní, subjektivní a nekritické.

To, že dojde ke změně značky, bylo jasné od chvíle, kdy Český Telecom, a.s. změnil svého majitele. Otázkou bylo pouze kdy a hlavně jak. Po několika různých odkladech bylo rozhodnuto, že k oné změně dojde právě k 1. září. Od chvíle, kdy padlo toto rozhodnutí, nastal zběsilý úprk. Každým dnem jsme mohli pozorovat jak se nám těch téměř 30 webů mění doslova před očima.

Jak už to tak bývá, skutečné mrazení v zádech nastalo v posledním týdnu před "dnem D". Rozhodně to nebyly pouze příjemné chvilky. Často jsem měl pocit, že unavené programátory by neprobral ani "červený býk" (viz nejmenovaný energetický nápoj) se svými proslavenými křídly. Přemýšlel jsem také o dodávce plné špenátu, ale ani Pepka námořníka tu nemáme. Nakonec to všichni museli zvládnout bez zakázaných látek, hnáni pouze snahou zvládnout vše za každou cenu v termínu (ostatně jiná alternativa prostě nepřicházela v úvahu). Poslední týden s minimem spánku utekl jak splašená herka.

Od samého rána každý, kdo měl volné ruce, dolaďoval poslední detaily na všech webech, které se za několik málo hodin měly probudit do nového dne. Klávesnice upěly pod náporem dopadajících prstů, telefony se div nepřehřívaly, hlasivky selhávaly. Zároveň pod tím vším, pod vzepětím posledních zbytků sil bylo cítit až elektrizující napětí a soudržnost všech lidí z obou společností. Paní noc však již dávno převzala otěže svého panovaní a hodina H se nezadržitelně blížila.

Čím dál tím častěji jsem vzpomínal na recesistický web pánů Lábuse a Čtvrtníčka www.ivankukamarade.cz a ono slavné video "Jak jsme startovali web". Jak odbije půlnoc a naši administrátoři zmáčknou Enter. Jsou to přeci šikovní eskamotéři.

Těsně před půlnocí se sešlo více než dvacet lidí u administrátorů jako jedna velká rodina u vánočního stromečku a začalo ostré spouštění. V tu chvíli ono nadšení a vzrušení vrcholilo, i když všem nám bylo jasné, že to tímto aktem zdaleka nekončí. Noc byla ještě příliš mladá, weby ještě příliš čerstvé. Úderem půlnoci se narodilo nové dítě, o které bylo třeba od první minuty jeho života pečovat.

A právě v těchto pozdních nočních či spíše brzkých ranních hodinách jako by nás cosi opět nakoplo a dalo nám novou sílu. Právě tu sílu, kterou si nemůžete nikde v obchodě koupit, ani si ji nějak uměle přivolat. Všichni jsme hledali drobné oděrky a zranění, které naše nové miminko má. Všem nám bylo jasné, že se "celá" republika bude chtít ráno po probuzení podívat, co že se to vlastně narodilo. A co bychom to byli za rodiče, kdybychom ho nechtěli ukázat v plné kráse.

Nevím, kolikrát ještě zažiji telefonáty několik hodin po půlnoci směrem k zadavateli a uslyším tam ne nepříjemný nebo ospalý hlas, ale hlas plný odhodlání, byť zcela přirozeně unavený. Velmi vyčerpávající, ale velmi povznášející.

Zcela upřímně musím říct, že bych každému přál zažít ten pocit soudržnosti a touhu zvládnout něco, co Vám přišlo ještě před chvílí zcela nemožné. Možná mě za to někteří kolegové budou spílat, ale i tak si troufám říci, že to za ten pocit stojí.

Pavel Novák, pavel.novak@etnetera.cz

Autor pracuje jako account manager společnosti Et netera s.r.o.

Článek je padesátým osmým dílem seriálu Komentáře z Letné - Události z IT prostředí každý lichý čtvrtek komentují zaměstnanci společnosti Et netera.