Zhruba 34 let po poslední návštěvě Američana na Měsíci začínají světové mocnosti projevovat o toto vesmírné těleso opět zájem. Plány vyslat na něj roboty či astronauty mají USA, Rusko i Čína. Prohlášení o kosmických programech počítajících s měsíčním výzkumem zaznívají i z Japonska a Indie, napsala agentura AFP.
Zatím nerozhodnutá je Evropa. Ta však nedávno slavila úspěch své sondy SMART-1, která kolem věčného souputníka Země kroužila a potvrdila při své misi funkčnost iontového reaktivního motoru.
Tyto nové kosmické ambice se už brzy budou konkretizovat sérií startů sond. Jejich cílem, ať už přímým či nepřímým, bude Měsíc a snaha sesbírat co největší množství dat o jeho geologickém složení a případném výskytu přírodních zdrojů.
Pokud se vše uskuteční podle oznámených harmonogramů, pak Indie, Čína a Japonsko vyšlou své vědecké přístroje určené pro výzkum Měsíce do kosmu ještě před tím, než bude americká družice Lunar Reconnaissance Orbiter plně funkční, tedy někdy do konce roku 2008.
První se na start patrně postaví Japonsko, které plánuje v roce 2007 vypustit satelit SELENE. Indie chce svou měsíční družici Čandraján-1 vyslat na konci téhož roku. Na její palubě by měly být i evropské a americké přístroje, zejména výkonný spektometr Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), označovaný jako Moon Mineralogy Mapper (Měsíční mineralogický kartograf).
Čínské měsíční ambice zatím budou ležet na bedrech dvoutunové orbitální družice Čchang-e 1, která by na oběžné dráze kolem Měsíce měla být v roce 2008. Sonda bude vysílat k Zemi trojrozměrné snímky povrchu měsíční krajiny a bude provádět řadu geologických analýz.
Peking rovněž předvídá vyslat do roku 2012 na Měsíc robotické vozidlo a o osm let později další misi bez lidské posádky. Kosmonauti z nejlidnatější země světa by se tam měli vypravit někdy kolem roku 2024.
Velkou výhodu v blížícím se zápolení o Měsíc mají Američané. V letech 1968 až 1972 k Měsíci vyslali deset misí s lidskou posádkou v rámci programu Apollo. "Pro Spojené státy je návrat na Měsíc hlavně první etapou přípravy mise s lidskou posádkou k Marsu," uvedl John Logsdon, ředitel Vesmírného institutu Univerzity George Washingtona.
Americký prezident George Bush v roce 2004 předpověděl, že Američané se na Měsíc vrátí do roku 2018. Dopravit by je tam měla loď Orion, jež patrně nahradí současné raketoplány, které za několik let půjdou do výslužby. Logsdon dodal, že kromě příprav marsovské mise však mají USA v plánu zkoumat na Měsíci i přírodní bohatství ukrývající se pod jeho povrchem.
Podle tohoto experta "jsou čínské ambice vyslat lidi na Měsíc spíše mýtem než realitou". "Zemí, která půjde na Měsíc, pokud Spojené státy nepřistoupí ke svému programu, je spíše Rusko než Čína," dodal Logsdon.
"Rusové jsou s jejich současným vybavením schopni mít kosmonauty na měsíčním orbitě v roce 2011 či 2012 a dostat lidi na Měsíc do roku 2015," poznamenal Logsdon. Někdejší Sovětský svaz k Měsíci vyslal řadu robotických misí. V nynějším výzkumu hodlá Moskva spolupracovat i s Pekingem.
Zatím nerozhodnutá je Evropa. Ta však nedávno slavila úspěch své sondy SMART-1, která kolem věčného souputníka Země kroužila a potvrdila při své misi funkčnost iontového reaktivního motoru.
Tyto nové kosmické ambice se už brzy budou konkretizovat sérií startů sond. Jejich cílem, ať už přímým či nepřímým, bude Měsíc a snaha sesbírat co největší množství dat o jeho geologickém složení a případném výskytu přírodních zdrojů.
Pokud se vše uskuteční podle oznámených harmonogramů, pak Indie, Čína a Japonsko vyšlou své vědecké přístroje určené pro výzkum Měsíce do kosmu ještě před tím, než bude americká družice Lunar Reconnaissance Orbiter plně funkční, tedy někdy do konce roku 2008.
První se na start patrně postaví Japonsko, které plánuje v roce 2007 vypustit satelit SELENE. Indie chce svou měsíční družici Čandraján-1 vyslat na konci téhož roku. Na její palubě by měly být i evropské a americké přístroje, zejména výkonný spektometr Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), označovaný jako Moon Mineralogy Mapper (Měsíční mineralogický kartograf).
Čínské měsíční ambice zatím budou ležet na bedrech dvoutunové orbitální družice Čchang-e 1, která by na oběžné dráze kolem Měsíce měla být v roce 2008. Sonda bude vysílat k Zemi trojrozměrné snímky povrchu měsíční krajiny a bude provádět řadu geologických analýz.
Peking rovněž předvídá vyslat do roku 2012 na Měsíc robotické vozidlo a o osm let později další misi bez lidské posádky. Kosmonauti z nejlidnatější země světa by se tam měli vypravit někdy kolem roku 2024.
Velkou výhodu v blížícím se zápolení o Měsíc mají Američané. V letech 1968 až 1972 k Měsíci vyslali deset misí s lidskou posádkou v rámci programu Apollo. "Pro Spojené státy je návrat na Měsíc hlavně první etapou přípravy mise s lidskou posádkou k Marsu," uvedl John Logsdon, ředitel Vesmírného institutu Univerzity George Washingtona.
Americký prezident George Bush v roce 2004 předpověděl, že Američané se na Měsíc vrátí do roku 2018. Dopravit by je tam měla loď Orion, jež patrně nahradí současné raketoplány, které za několik let půjdou do výslužby. Logsdon dodal, že kromě příprav marsovské mise však mají USA v plánu zkoumat na Měsíci i přírodní bohatství ukrývající se pod jeho povrchem.
Podle tohoto experta "jsou čínské ambice vyslat lidi na Měsíc spíše mýtem než realitou". "Zemí, která půjde na Měsíc, pokud Spojené státy nepřistoupí ke svému programu, je spíše Rusko než Čína," dodal Logsdon.
"Rusové jsou s jejich současným vybavením schopni mít kosmonauty na měsíčním orbitě v roce 2011 či 2012 a dostat lidi na Měsíc do roku 2015," poznamenal Logsdon. Někdejší Sovětský svaz k Měsíci vyslal řadu robotických misí. V nynějším výzkumu hodlá Moskva spolupracovat i s Pekingem.
