Thomas Alva Edison byl prý hyperaktivní dítě. Jako chlapec také přišel o sluch, proto se vzdělával doma. S nepřízní osudu se ale dokázal vypořádat. Jako téměř hluchý vynalezl přístroj, který přinesl zvuk milionům uší po celém světě. Fonograf, ale i žárovka a tisícovka dalších patentů navždy usadily tohoto průkopníka využití elektrické energie na pomyslný trůn největších vědců všech dob. Kromě toho se tento originální vynálezce proslavil i jako schopný podnikatel. V neděli uplyne 160 let od jeho narození.
Edison se narodil 11. února 1847 v městečku Milan v Ohiu jako sedmé a poslední dítě v rodině, jejíž předci pocházeli z Nizozemska. Když mu bylo sedm let, rodina se přestěhovala do michiganského Port Huronu. Ve škole vydržel budoucí vynálezce, jehož přednášky a čestné doktoráty se později staly chloubou řady prestižních univerzit, pouhé tři měsíce, protože učitel ho považoval za zaostalého. Jeho učitelkou se tak stala matka.
Již od dětství měl paradoxně odpor k matematice, brzy ale našel zalíbení v chemii. Doma měl laboratoř a již jako dítě se začal protloukat životem. Prodával zeleninu, ve vlaku noviny a sám jedny noviny vydával. V patnácti se naučil telegrafovat, už o tři roky dříve ale začal mít problémy se sluchem - prý kvůli zranění, o jehož příčině se spekuluje. Několik let jezdil napříč USA jako telegrafista a jeho první vynálezy se týkaly právě vylepšení tohoto vynálezu pro přenos zpráv. Jedním z nich byl burzovní telegraf. Tehdy si údajně vydělal první větší peníze.
V roce 1868 si nechal patentovat první vynález - elektrický sčítač volebních hlasů - a začal se zaměřovat jen na kariéru vynálezce a podnikatele. K jeho nejvyšším ctnostem patřila již od počátku mimořádná vůle a pracovitost, současně ale i touha po zisku. Rád experimentoval. "Genius, to je 99 procent potu a jedno procento nápadu," znělo jeho heslo.
Spal jen několik hodin denně a zpočátku téměř neopouštěl svou dílnu v Newarku v New Jersey, kde zahájil svou kariéru a kde žil s manželkou Mary Stilwellovou, s níž se oženil v roce 1871. Měli spolu tři děti. Zemřela v roce 1884 a Edison se po dvou letech oženil s Minou Millerovou, která mu porodila také tři děti.
V roce 1876 se přestěhoval do Menlo Parku, kde vybudoval na svou dobu výjimečné vědecké dílny a laboratoře. Založil také mnoho firem a na základech jedné z nich vyrostl gigant General Electric. Právě v Menlo Parku se zrodily jeho největší objevy - fonograf, první přístroj na záznam zvuku, a žárovka. Sláva "čaroděje z Menlo Parku" se začala šířit světem.
První pokusy s válečkem pro záznam zvuku provedl Edison na podzim 1877 a patent dostal v únoru 1878. Edison pro vynález původně viděl využití v kancelářích nebo při výuce jazyků, vývoj ale směřoval k hudbě a slávu fonografu zhasl až gramofon. První věta, kterou použil při zkoušení fonografu, byla dětská říkanka "Mařenka měla jehňátko, jehož vlna byla bílá jako sníh." "Zásluha o vynález mluvicího stroje nepřísluší mně, ale bohu, jenž stvořil ženu. Já jsem vynalezl pouze první mluvicí stroj, který lze zastavit," prohlásil údajně Edison.
V říjnu 1879 se naplno rozzářila první žárovka. Edison přitom dlouho nemohl najít vhodný materiál pro vlákno, které by se rozsvítilo uvnitř skleněné baňky s odčerpaným vzduchem, aniž by ihned neshořelo. Problém nakonec vyřešil zuhelnatělou bavlnou. Edison ale šel ještě dál a komplexně vyřešil celý problém osvětlení a rozvodu energie až ke spotřebičům.
Například prvním plně elektricky osvětleným divadlem v Evropě se podle Edisonova vynálezu stala brněnská scéna. V roce 1911 se Edison do Brna přijel osobně podívat, ale jeho návštěvu tehdy poznamenala tragický událost. Jeho automobil totiž na cestě do Prahy srazil chlapce, který později zemřel.
Za svůj plodný život získal jen v USA 1093 patentů. Ty nejvýznamnější se týkají výroby a rozvodu elektrické energie (dynamo, pojistky, vypínače, objímky, izolovaný drát, rozvodné sítě a další). K jeho dalším známým objevům patří uhlíkový mikrofon (1878), kinetograf (filmová kamera) a promítací stroj kinetoskop (1891). Zajímavostí je, že pracoval se stejnosměrným proudem a využití střídavého podceňoval. Aby například prokázal nebezpečnost střídavého napětí, prezentoval elektrické křeslo. Tuto bitvu však nakonec prohrál.
Muž, který podle Henryho Forda zdvojnásobil výkonnost moderního průmyslu, zemřel 18. října 1931 v 84 letech ve West Orange, kde žil a pracoval od roku 1887. Na jeho počest o několik dní později zhasly v USA všechny žárovky.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist