V Liberci umějí vyrobit kostní implantáty pacientům na míru

Metoda, kterou vyvinul ve spolupráci s libereckými neurochirurgy Lukáš Čapek z liberecké strojní fakulty, umožňuje vyrábět náhrady poškozených lebečních a obličejových kostí na míru. Podobné implantáty potřebují podle libereckého neurochirurga Pavla Buchvalda hlavně pacienti po úrazech, zejména s komplikovanými zlomeninami lebky. Lékaři je ale využívají třeba i u pacientů s nádorovým onemocněním, kdy vzniká mozkový otok, roste nitrolební tlak a medikamenty nezabírají. Část kosti pak je třeba odstranit bez ohledu na kosmetické hledisko.

O náhradách začal autor metody Čapek s lékaři diskutovat poté, co sám prodělal náročnou operaci hlavy. Tehdy zjistil, že lékaři implantáty vyrábějí doslova na koleně z plastu, který následně upravují na operačním sále, aby alespoň trochu seděl. Konečné efekty však nejsou z kosmetického hlediska uspokojivé. Takto připravený implantát často dobře nepasuje a tvar hlavy nebo obličeje se někdy výrazně změní k horšímu. "Především ženy trpěly psychicky tím, že mají někde propadlinu nebo asymetrii. Nejvíce se to projevovalo ve spánkové a nadočnicové oblasti," řekl Buchvald.

Lukáš Čapek tak před dvěma lety vytvořil technologii, která umí vytvarovat implantát na základě dat z počítačového tomografu. "Získaná data zpracujeme a prostorovou digitalizací získáme virtuální model lebky s defektem, po dohodě s lékaři pak model s velkou přesností dotvarujeme do konečné podoby a model se vytvoří na 3D tiskárně," popsal metodu její autor. Přesnou kostní náhradu vyrobí lékaři ze standardně používaného kostního cementu litím do forem, které na základě modelu vytvoří.

"Někdy je náhrada lepší než původní kost, výhodou také je, že můžeme podle potřeby upravit její tloušťku," řekl Čapek. Nejobtížnější fází je podle něho zpracování dat, zvláště jde-li o nesymetrický defekt. Výroba jednoho implantátu trvá v průměru dva týdny. Implantát pro pacientku, které chyběla část čelní kosti, však dělal například dva měsíce. Přestože je liberecká metoda levnější než implantáty ze zahraničí, pojišťovny je zatím nehradí a náklady nesou nemocnice a univerzity. "Jednáme ale o možném hrazení zdravotními pojišťovnami," poznamenal Buchvald.