Do dlouhodobé studie bylo zapojeno více než 10 tisíc lidí. Vědci hodnotili stresovou zátěž u zaměstnanců veřejných služeb a zjišťovali, jakým nárokům jsou vystaveni, například jak moc jsou kontrolováni, jak často si dělají přestávku a jak často se během dne ocitají v časové tísni.
Lidé se doposud dívali poněkud skepticky na to, zda pracovní stress skutečně biologicky působí na lidi. Výsledky studie však říkají, že biologické změny, které ze stresu vznikají, mohou hrát důležitější roli, než se dosud myslelo. Tvrdí to vedoucí studie Tarani Chandola, který pracuje jako epidemiolog na Univerzity College v Londýně. Podle něho je to první rozsáhlá studie, která zkoumala vliv stresu v každodenním pracovním životě na srdeční choroby.
Chandolův tým provedl během 12 let sedm průzkumů a zjistil, že chronicky stresovaní pracovníci měli o 68 procent vyšší riziko rozvoje srdečních onemocnění. Stresovaní pracovníci obvykle jedí nezdravě, kouří, pijí alkohol a vyhýbají se cvičení. Mají také vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu. Pokud je ho v krevním řečišti příliš, může poškodit cévy a srdce, řekl Chandola.
