Robot by měl na "rudé planetě" pátrat po stopách života. ExoMars by se měl stát prvním evropským planetárním robotem. Problém je v tom, že proti původním plánům datujícím se několik let zpátky se rozpočet navýšil zhruba na dvojnásobek - na 1,2 miliardy eur (30 miliard korun).
Podle zatímních plánů měla mise začít v listopadu 2013. Stane se tak prý ale nejdříve v lednu 2016. Formální potvrzení odkladu by měli podle zmiňovaného listu na listopadovém zasedání potvrdit ministři zemí EU, pod něž spadá kosmický výzkum. Mluvčí Evropské vesmírné agentury (ESA) Franco Bonacina nicméně potvrdil, že už to bylo dohodnuto na expertní úrovni.
Cílem mise má být sbírání vzorků půdy a jejich analýza, která by se měla zaměřit na stopy života na čtvrté planetě naší sluneční soustavy. Bonacina řekl, že nové datum bylo vybráno kvůli tomu, že jde o první vhodné datum, kdy budou pro vyslání takové mise příznivé podmínky.
ESA věří, že se jí podaří zajistit technickou a finanční pomoc (kolem 200 milionů eur) od mezinárodních partnerů, zejména USA a Ruska. Po vypuštění do kosmu bude vesmírná loď potřeboval devět až deset měsíců, aby urazila asi 55 milionů kilometrů k Marsu. Pak by měla "zakotvit" na oběžné dráze kolem něho, z níž by pak na něj byl robot pomocí padáku spuštěn.
Na oběžné dráze kolem Marsu má nyní ESA vlastní družici s názvem Mars Express. Ta na Zemi zasílá snímky planety. V roce 2003 se nezdařil pokus s přistáním automatického robota přímo na povrchu rudé planety.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
