V Rakousku úspěšně testují lék na Alzheimerovu chorobu

Šestasedmdesátiletá Gerlinde si po dlouhé době znovu pamatuje termíny návštěv svých dcer a opět si vzpomíná na recepty svých oblíbených jídel.  Šedesátiletý Michael může zase znovu jít sám na nákup a i když stále neví, jaký je měsíc nebo rok, lépe než dříve si vybavuje správná pojmenování různých předmětů.

Tyto zdánlivě malé úspěchy jsou ve skutečnosti zásadními průlomy v boji proti Alzheimerově chorobě, které vzbuzují naději, že jednou bude možné i tuto nemoc úspěšně léčit. Dosud nebývalý pokrok na tomto poli hlásí vídeňský Institut pro psychosomatiku společně s firmou na výrobu očkovacích látek Affiris, který vyvinul látku, jež vůbec poprvé postiženým pacientům alespoň částečně pomáhá.

"Jsme teprve v první fázi zkoušek, které se provádějí na čtyřiceti pacientech," říká vedoucí institutu Margot Schmitzová. Upozorňuje, že uplyne ještě nejméně pět let, než bude látka povolena k širokému použití.

"I v případě, že všechno bude probíhat dobře, nebude to znamenat, že námi vyvinutá látka bude pacienty léčit. Spíše bude zmírňovat některé syndromy choroby a oddalovat moment, od něhož bude pacient odkázán na pomoc okolí. Podobně jako u nemoci AIDS bude zřejmě nutné kombinovat i u Alzheimerovy choroby více substancí, abychom ji mohli označit za léčitelnou," mírní nadšení Schmitzová.

Zároveň však pevně věří, že látka vídeňského institutu je jednou z těch substancí, které přispějí již v nejbližších letech k dosažení skutečného průlomu v léčení této degenerativní choroby mozku, jež způsobuje demenci stále většího množství lidí po celém světě.

"Už první testy na pacientech, které provádíme teprve od dubna letošního roku, ukazují, že se jejich stav nezhoršuje, ale naopak částečně zlepšuje. Zatím bylo možné postupnou ztrátu paměti jen zpomalovat. A nikomu jsme zatím neuškodili," zdůrazňuje neuroložka s poukazem na zkoušky americko-irské látky z roku 2001, která měla vážné vedlejší účinky včetně zánětů mozku.