Lokalita, která má být veřejnosti zpřístupněna v pondělí, je prý dokladem toho, že Římané vedli války v hloubi území Germánů ještě dlouho po drtivé porážce římských legií u Teutoburského lesa v roce devět našeho letopočtu. Poté se podle učebnic dějepisu hranice Říma ustálily na Rýnu.
"Senzačním nálezem" je podle německých médií "mimořádně dobře zachovalé" římské bojiště z 3. století našeho letopočtu. Tým pod vedením místní archeoložky Petry Lönneové našel na 600 předmětů, většinou zbraní a jejich částí.
Dolnosaské ministerstvo vědy tvrdí, že jde o "dosud nejlépe zachované antické bojiště, které umožňuje fascinující pohledy do dramatických událostí bojů".
Nález by prý mohl otřást dosavadním obrazem dějin. Další podrobnosti o lokalitě zatím úřady nechtějí sdělovat a archeologové na místě pracují chráněni před veřejností.
Za mezník ve střetávání germánských kmenů a Římanů se dosud pokládá slavná bitva u Teutoburského lesa mezi řekami Emže a Vesera na severozápadě Německa.
Tehdy uštědřilo vojsko náčelníka Arminia z germánského kmene Cherusků drtivou porážku římským legiím pod velením Quinta Vara. V bitvě, která zdrtila i stárnoucího císaře Augusta, padlo přes 20.000 Římanů a Řím přišel o podstatnou část Germánie východně od Rýna. Nyní se prý ukazuje, že Římané válčili v hloubi germánského území ještě dvě stovky let poté.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
