Růžový leguán z Galapág je samostatným živočišným druhem

Endemickou odrůdu leguána, stejně zvláštní jako ostatní galapážské druhy, objevili v roce 1986 dva strážci přírodního parku. A vědcům trvalo dalších více než dvacet let, než zjistili, že jde o druh lišící se od jeho již známých suchozemských příbuzných, leguána galapážského (Conolophus subcristatus) a leguána Conolophus pallidus.

Pomohl jim k tomu genetický výzkum, díky němuž se dověděli, že růžový leguán se vyvinul a oddělil od dvou dalších linií galapážských leguánů před pěti miliony let, kdy se souostroví teprve formovalo.

Nejen zdejší druhy leguánů, ale vůbec většina flory a fauny na Galapágách ležících tisíc kilometrů od jihoamerické pevniny, jsou endemické a mají jedinečnou morfologii i způsob života, jež se utvářely v izolaci uprostřed oceánu po tři miliony let.

Ostrovy, jichž je kolem stovky, ale byly izolovány i mezi sebou, takže se vyvíjeli odlišně i příslušníci stejných druhů, ačkoliv je dělilo pouze několik desítek kilometrů vzdálenosti.

Růžový leguán, který dorůstá přes metr délky a váží až 12 kilogramů, zřejmě obývá jedinou oblast kolem sopky Lobo maximálně 350 tisíc let. Podle Gabrielea Gentileho z univerzity Tor Vergata v Římě tedy předtím museli jeho předkové obývat i ostatní oblasti souostroví.

Během dvou let vědci zdokumentovali necelé čtyři desítky leguánů. Gentile zdůraznil, že je naléhavě nutné zvýšit ochranářské úsilí i fondy pro zachování vymírajících druhů. "Domníváme se, že jejich populace je velmi malá, a proto je velké nebezpečí, že vyhynou," poznamenal na adresu růžových leguánů.