Počítačová simulace, kterou provedli badatelé z Národního centra pro výzkum atmosféry v coloradském Boulderu, ukazuje, co by se stalo koncem století, pokud by úroveň skleníkových plynů byla snížena o 70 procent. Svět by sice stále byl teplejší, ale pouze o jeden stupeň Celsia a nikoliv o dva stupně. Arktický ledovec by se sice rozpouštěl, ale nezmizel by. A hladina moří by stoupala pomaleji.
Lze předejít asi polovině nárůstu teploty a sucha i záplavy by byly poloviční ve srovnání se scénářem bez snižování emisí, upozorňuje studie. Vlny vedra by v budoucnu byly také o 55 procent méně intenzivní. Tání zmrzlé půdy v severních oblastech by se také zmenšilo.
Tato studie, jejíž výsledky budou otištěny příští týden v časopise Geophysical Research Letters, jako jedna z prvních používá počítačové modely k číselnému stanovení, jak moc lze předejít dopadům globálního oteplování ve srovnání s tím, jak by svět dopadl, kdyby se problém nijak neřešil.
Studie se sice zabývá tím, jak by značné snížení emisí ovlivnilo budoucí emise, avšak je o tom jednodušší mluvit nežli přistoupit k akci. Kjótský protokol z roku 1997 vyzval průmyslové země ke snížení emisí, ale od té doby jejich úroveň na světě stoupla o 25 procent.
"Pokud se vydáme cestou, kterou nastínil (prezident Barack) Obama, tedy snížili bychom emise o 70 až 80 procent a udělal by to i ostatní svět, pak bychom učinili velký rozdíl v klimatu ke konci století," zdůraznil vedoucí autor výzkumu Warren Washington.
Pokud však snižovat emise budou pouze Spojené státy a Evropa, avšak Čína, Indie a další rozvíjející se země nikoliv, pak bude svět směřovat k horší a více horké budoucnosti, prohlásil vědec. Když se svět bude méně opírat o fosilní paliva, pak "to nebude tak zlé", upozornil.
Lze předejít asi polovině nárůstu teploty a sucha i záplavy by byly poloviční ve srovnání se scénářem bez snižování emisí, upozorňuje studie. Vlny vedra by v budoucnu byly také o 55 procent méně intenzivní. Tání zmrzlé půdy v severních oblastech by se také zmenšilo.
Tato studie, jejíž výsledky budou otištěny příští týden v časopise Geophysical Research Letters, jako jedna z prvních používá počítačové modely k číselnému stanovení, jak moc lze předejít dopadům globálního oteplování ve srovnání s tím, jak by svět dopadl, kdyby se problém nijak neřešil.
Studie se sice zabývá tím, jak by značné snížení emisí ovlivnilo budoucí emise, avšak je o tom jednodušší mluvit nežli přistoupit k akci. Kjótský protokol z roku 1997 vyzval průmyslové země ke snížení emisí, ale od té doby jejich úroveň na světě stoupla o 25 procent.
"Pokud se vydáme cestou, kterou nastínil (prezident Barack) Obama, tedy snížili bychom emise o 70 až 80 procent a udělal by to i ostatní svět, pak bychom učinili velký rozdíl v klimatu ke konci století," zdůraznil vedoucí autor výzkumu Warren Washington.
Pokud však snižovat emise budou pouze Spojené státy a Evropa, avšak Čína, Indie a další rozvíjející se země nikoliv, pak bude svět směřovat k horší a více horké budoucnosti, prohlásil vědec. Když se svět bude méně opírat o fosilní paliva, pak "to nebude tak zlé", upozornil.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
