Podle agentury DPA to zjistil německo-americký vědecký tým, který ve své studii srovnával projevy primátů a dětí.
"Překvapilo nás, že lechtání vyvolává u goril a orangutanů hlasité projevy," řekla Elke Zimmermannová z hannoverské vysoké školy veterinární. Tato vědkyně studii iniciovala.
Zooložka přes deset let sbírá nahrávky projevů lidoopů. Celkem badatelé získali 800 zvukových záznamů a videonahrávek primátů. Chovatelé v zoologických zahradách lechtali zvířata na dlaních, chodidlech, na šíji či v podpaží. Vše se zaznamenalo. "Nebyly to žádné umělé situace," zdůraznila Zimmermannová. Lechtání totiž patří při hře k přirozený projevům i u opic. Odborníci pak materiál porovnali s projevy tří dětí, které šimrali jejich rodiče.
Biologové analyzovali 11 různých znaků a odhalili překvapivé souvislosti. Těsnost příbuzenského vztahu mezi orangutanem, gorilou, šimpanzem, bonobem a člověkem, která je doložena molekulárně a geneticky, potvrzuje i podoba smíchu. Čím blíž je opičí druh druhu homo sapiens, tím podobnější je jeho smích smíchu lidskému. Zatímco orangutani a gorily se chichotají téměř neslyšně a funí a vrní, u šimpanzů a bonobů má smích občas až typicky lidskou melodii.
Spoluautorka studie Marina Davilová Rossová míní, že se lidský smích musel vyvíjet postupně. Už ve své doktorské práci poukazovala na to, že i orangutani úsměv oplácejí úsměvem. Mnohé studie dokládají, že primáti mají dokonce schopnost vcítit se do druhého a uvědomit si sami sebe, což bylo v minulosti považováno jen za typicky lidské.
Vědci v odborném časopise Current Biology nyní uvedli, že smích se dá vysledovat do doby před deseti až 16 miliony let k poslednímu společnému předkovi lidí a lidoopů. "Díky nejnovějším studiím o primátech získáváme poznatky o tom, co lidi a opice odlišuje, ale také o tom, kolik z opic toho v nás je," řekla Zimmermannová.
Z jejích výzkumů ale nevyplývá, že by opice smích používaly jako společenský nástroj, s jehož pomocí by mohly vědomě manipulovat s ostatními. "Podle našich dosavadních poznatků je smích u lidoopů skutečný, pravděpodobně jim chybí nervové předpoklady k jeho předstírání," dodala vědkyně.
"Překvapilo nás, že lechtání vyvolává u goril a orangutanů hlasité projevy," řekla Elke Zimmermannová z hannoverské vysoké školy veterinární. Tato vědkyně studii iniciovala.
Zooložka přes deset let sbírá nahrávky projevů lidoopů. Celkem badatelé získali 800 zvukových záznamů a videonahrávek primátů. Chovatelé v zoologických zahradách lechtali zvířata na dlaních, chodidlech, na šíji či v podpaží. Vše se zaznamenalo. "Nebyly to žádné umělé situace," zdůraznila Zimmermannová. Lechtání totiž patří při hře k přirozený projevům i u opic. Odborníci pak materiál porovnali s projevy tří dětí, které šimrali jejich rodiče.
Biologové analyzovali 11 různých znaků a odhalili překvapivé souvislosti. Těsnost příbuzenského vztahu mezi orangutanem, gorilou, šimpanzem, bonobem a člověkem, která je doložena molekulárně a geneticky, potvrzuje i podoba smíchu. Čím blíž je opičí druh druhu homo sapiens, tím podobnější je jeho smích smíchu lidskému. Zatímco orangutani a gorily se chichotají téměř neslyšně a funí a vrní, u šimpanzů a bonobů má smích občas až typicky lidskou melodii.
Spoluautorka studie Marina Davilová Rossová míní, že se lidský smích musel vyvíjet postupně. Už ve své doktorské práci poukazovala na to, že i orangutani úsměv oplácejí úsměvem. Mnohé studie dokládají, že primáti mají dokonce schopnost vcítit se do druhého a uvědomit si sami sebe, což bylo v minulosti považováno jen za typicky lidské.
Vědci v odborném časopise Current Biology nyní uvedli, že smích se dá vysledovat do doby před deseti až 16 miliony let k poslednímu společnému předkovi lidí a lidoopů. "Díky nejnovějším studiím o primátech získáváme poznatky o tom, co lidi a opice odlišuje, ale také o tom, kolik z opic toho v nás je," řekla Zimmermannová.
Z jejích výzkumů ale nevyplývá, že by opice smích používaly jako společenský nástroj, s jehož pomocí by mohly vědomě manipulovat s ostatními. "Podle našich dosavadních poznatků je smích u lidoopů skutečný, pravděpodobně jim chybí nervové předpoklady k jeho předstírání," dodala vědkyně.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
