Americký astronaut předal českým astronomům Písně kosmické, které s ním byly ve vesmíru

Třináctidenní mise raketoplánu mířila k dalekohledu, který nutně potřeboval opravu. Astronauti do volného prostoru vystoupili celkem pětkrát a strávili v něm 37 hodin. Vyměnili gyroskopy zajišťující orientaci dalekohledu v prostoru, datovou jednotku, baterie a tepelné štíty. Nainstalovali novou širokoúhlou kameru a spektograf.

Letový specialista Andrew J. Feustel byl posledním, kdo se Hubbleova teleskopu dotkl, protože další misi k dalekohledu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) již neplánuje.

Do Česka Feustel přicestoval se svou manželkou Indirou, která má české předky, už v pátek. V programu má pět veřejných vystoupení v astronomickém městečku v Ondřejově, v aule Západočeské univerzity v Plzni, na americké ambasádě v Praze, v planetáriu v Brně a na hradě ve Znojmě. Všechny besedy jsou spojeny s autogramiádou. Zdarma je vstup i pamětní listy, které budou na místě k dispozici.

Nerudova sbírka z roku 1878 není první českou relikvií z vesmíru. Červenomodrobílou vlajku měl s sebou na Měsíci v prosinci 1972 americký astronaut Eugene Cernan, jehož předkové pocházejí z jižních Čech a ze slovenských Kysuc. V březnu 1978 měl na svém skafandru československou vlajku také první československý kosmonaut Vladimír Remek, který letěl do vesmíru na palubě sovětské kosmické lodi Sojuz 28.

Československá vlajka byla údajně i na palubě Apolla 11 při první cestě na Měsíc a je součástí vzorku měsíční horniny, který v roce 1969 věnoval tehdejšímu Československu americký prezident Richard Nixon.

Nyní je měsíční hornina součástí výstavy Návrat na Měsíc, která je do 23. srpna otevřena ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.