Medúzy plní v ekosystému důležitou úlohu: mísí vody v oceánech

Pro člověka jsou to povětšině nepříjemní a někdy i životu nebezpeční živočichové, ale v přírodě medúzy hrají významnou úlohu. Podle studie zveřejněné v časopise Nature i tak malé organismy, jako je medúza, značně ovlivňují složení oceánů, protože společně s planktonem či klanonožci jsou schopné přesunovat velké množství vody z oceánského dna směrem k hladině.

Odborníci z Technologického ústavu v Kalifornii zkoumali proces, během něhož vrstvy studených vod ze dna stoupají a míchají se s teplejšími a lehčími proudy. Na kombinaci těchto vrstev pak závisí distribuce tepla, výživy i chemických substancí, jež pomáhají udržovat mořské prostředí a ovlivňuje se tím vším i světové podnebí.

Svá zjištění si vědci ověřovali na ostrovech Palau, kde sledovali pohyby různých organismů včetně medúz. Při pokusech použili látku fosforeskující ve vodě a pak díky obarvené kapalině sledovali její přesun způsobený těmito živočichy. Vodní masy se přesunovaly na velké vzdálenosti a na základě toho badatelé odhadují i dopad mísení vod na mořské proudy.

Doposud vědci popírali teorii, že by živočichové nějak ovlivňovali proudy. Tvrdili, že hustota vody by zlikvidovala jakoukoliv turbulenci, jež by vytvořili malí živočichové nebo plankton.

Nicméně podle kalifornských odborníků viskozita vody zlepšuje zmíněný proces a rozšiřuje jeho dopad. "Je to jako člověk plavající v medu," vysvětlil John Dabiri, spoluautor studie. "Děje se nakonec to, že klanonožec vynese proporčně více tekutiny nežli velryba," dodal. Každý den totiž migrují stovky a tisíce metrů od mořského dna k hladině miliardy klanonožců a krilu.

Už před 50 lety Charles Darwin, vnuk slavného vědátora, jako první upozorňoval na vliv těchto živočichů v oceánu. "V darwinovském mechanismu organismus přenáší vodu ve svém okolí tím, jak se pohybuje kupředu," vysvětlil Dabiri. Právě tato teorie vyvolala ve vědeckém světě velkou diskusi.

Distribuce tepla, živin a chemických prvků pomáhá udržovat mořské prostředí a má důležitý vliv na globální podnebí. "V teplé povrchové vodě nejsou téměř žádné živiny a jejich doprava ze spodní vody je velmi důležitá pro jednobuněčné rostliny, které tam žijí," poznamenal k tomu britský badatel Jonathan Sharples.