Tkáně obsahující buňky a pokyny pro tvorbu zubu byly transplantovány do čelisti myší.
Šéfem výzkumu byl Etsuko Ikeda z Tokijské univerzity.
Vědci podle zpravodajského serveru BBC News informují, že zárodečná tkáň řádně rostla až do podoby plně funkčních zubů s tvrdostí srovnatelnou s běžnými, přírodou vytvořenými zuby.
Vědci zjistili, že nervová vlákna byla schopna růst v celém zubu a reagovala na stimulaci bolestí.
Výzkumní pracovníci také sledovali podobu genů ve vytvořených zubních "klíčcích" se světélkující bílkovinou.
Vědci naklonovali myš z mrazničky, na řadě teď může být mamut - čtěte ZDE
Vědci umějí léčit Alzheimerovu nemoc. Zatím jen u myší - čtěte ZDE
Tak se zjistilo, že geny, které jsou obvykle v zubu aktivovány v době jeho běžného vývoje, byly aktivní i během růstu uměle vytvořené náhrady.
Práce představuje nové techniky, které by mohly podle autorů vést k inženýrství náhrad orgánů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
