Tkáně obsahující buňky a pokyny pro tvorbu zubu byly transplantovány do čelisti myší.
Šéfem výzkumu byl Etsuko Ikeda z Tokijské univerzity.
Vědci podle zpravodajského serveru BBC News informují, že zárodečná tkáň řádně rostla až do podoby plně funkčních zubů s tvrdostí srovnatelnou s běžnými, přírodou vytvořenými zuby.
Vědci zjistili, že nervová vlákna byla schopna růst v celém zubu a reagovala na stimulaci bolestí.
Výzkumní pracovníci také sledovali podobu genů ve vytvořených zubních "klíčcích" se světélkující bílkovinou.
Vědci naklonovali myš z mrazničky, na řadě teď může být mamut - čtěte ZDE
Vědci umějí léčit Alzheimerovu nemoc. Zatím jen u myší - čtěte ZDE
Tak se zjistilo, že geny, které jsou obvykle v zubu aktivovány v době jeho běžného vývoje, byly aktivní i během růstu uměle vytvořené náhrady.
Práce představuje nové techniky, které by mohly podle autorů vést k inženýrství náhrad orgánů.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
