Českou přírodu ničí na dva tisíce vetřelců. Působí škody za miliardy

Invazivní druhy jsou často velkým nebezpečím pro původní evropské rostliny a zvířata, neboť mohou narušit lokální flóru a faunu a způsobit značné škody na přírodě i na zdraví lidí. Do Evropy se dostaly náhodně, nebo je sem záměrně dovezli lidé, třeba k využití v zemědělství.

V Česku nyní žije takřka dva tisíce nepůvodních živočišných a rostlinných druhů, typickým a nevítaným zástupcem je třeba bolševník. Řadíme se tak mezi 27 státy EU na čtvrtou pozici. Vyplývá to z údajů, které byly zveřejněny v listu Le Soir. Více invazivních druhů, mají prý jen ve Francii (2291), v Belgii (2563) a v Británii (3065).

Celkové ekonomické škody v Evropě způsobené invazivními rostlinnými a živočišnými druhy odhadují experti zhruba na 12 miliard eur (308 miliard korun) ročně

Přesné ekologické a ekonomické dopady existence nepůvodních druhů se ale vzhledem k současným znalostem dají měřit či odhadovat jen nesnadno, píše dále Le Soir.

"Přesný vliv stále neznáme u 90 procent z 10 tisíc cizích živočišných a rostlinných druhů, které jsou v Evropě přítomny většinou méně než 200 let," dodává deník. Přesto článek obsahuje určité odhady škod. Například v Británii se jen škody na úrodě kvůli nejrůznějších druhům invazivního hmyzu a pavouků odhadují na 2,8 miliardy eur ročně (72 miliard korun).

To však prý ještě není nic proti tomu, jaké výše dosahují odhady škod ve Spojených státech. Tam podle amerického ministerstva vnitra jde o 123 miliard dolarů ročně (2,2 bilionu korun).

Společnou strategii proti invazivním druhům chystá i Brusel

Ne všechny z více než 10 tisíc nepůvodních druhů v Evropě působí potíže. Za "problémové" lze podle unijního projektu DAISIE označit tak 10 až 15 procent z nich.

V Česku například v květnu ochránci přírody varovali, že exotické lípy zabíjejí stovky chráněných čmeláků.

Exotické druhy a kultivary lip, které radnice stále častěji vysazují ve velkých městech, protože snášejí i silně znečištěné ovzduší, mají velmi vonný nektar, který láká čmeláky. Ti ale při jeho získávání vydávají více energie, než jí přijímají, proto hynou hlady. Pod každým stromem jsou proto stovky i tisíce mrtvých jedinců, uvádějí ochránci přírody.