Loď byla v pátek na Lipně zařazena do činné služby Akademie věd ČR. Stála 4,2 milionu korun a akademici na ni získali peníze z takzvaných norských fondů.
Vlajková loď výzkumné flotily má neobvykle silný výkon motoru a dokáže vléct speciální, takzvané tralové sítě, které znamenají pro výzkum velký zlom. Vědci z nich získají nesrovnatelně lepší informace, řekl Jan Kubečka z českobudějovického Biologického centra akademie.
Loď je dlouhá téměř 11 metrů a široká skoro tři metry. Před dokončením bylo plavidlo podrobeno zkouškám na Želivce, Římově a také na Lipně.
"Díky vybavení nového plavidla jsme teď schopni prolovit až 15 hektarů za hodinu, což bylo dříve neuvěřitelné. Dříve jsme zkoumali jeden hektar třeba týden. Množství informací, které jsme nyní schopni získat za den či týden, vzrostlo o dva řády," řekl Kubečka. Vědci mohou za pomoci plavidla a speciálních sítí velmi efektivně studovat i středy nádrží, ze kterých měli dosud velice málo spolehlivých informací.
"Vstupní otvory tralových sítí mají plochu od 50 do 500 metrů čtverečních, což jsou poměrně velké sítě, největší je 40 metrů široká. Nejnovější prototyp tralu vyvíjeli společně s námi odborníci z Norska, Kanady, USA a z Finska," popsal Kubečka.
Vlajková loď výzkumné flotily má neobvykle silný výkon motoru a dokáže vléct speciální, takzvané tralové sítě, které znamenají pro výzkum velký zlom. Vědci z nich získají nesrovnatelně lepší informace, řekl Jan Kubečka z českobudějovického Biologického centra akademie.
Loď je dlouhá téměř 11 metrů a široká skoro tři metry. Před dokončením bylo plavidlo podrobeno zkouškám na Želivce, Římově a také na Lipně.
Ekosystémy přehrad se sledují už od roku 1959
Vědci s pravidelným sledováním ekosystémů údolních přehrad začali v roce 1959 na Slapech, nyní monitorují zhruba deset vodních nádrží, jsou mezi nimi i Orlík a Štěchovice. V přehradách žijí miliony ryb a významně ovlivňují kvalitu vody. Výsledky výzkumu mohou napomoci jak vodohospodářům, rybářům a ekologům, tak v oblasti cestovního ruchu."Díky vybavení nového plavidla jsme teď schopni prolovit až 15 hektarů za hodinu, což bylo dříve neuvěřitelné. Dříve jsme zkoumali jeden hektar třeba týden. Množství informací, které jsme nyní schopni získat za den či týden, vzrostlo o dva řády," řekl Kubečka. Vědci mohou za pomoci plavidla a speciálních sítí velmi efektivně studovat i středy nádrží, ze kterých měli dosud velice málo spolehlivých informací.
Ekologie stále více boduje - čtěte ZDE
Českou přírodu ničí na dva tisíce vetřelců. Působí škody za miliardy - čtěte ZDE
"Vstupní otvory tralových sítí mají plochu od 50 do 500 metrů čtverečních, což jsou poměrně velké sítě, největší je 40 metrů široká. Nejnovější prototyp tralu vyvíjeli společně s námi odborníci z Norska, Kanady, USA a z Finska," popsal Kubečka.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
