Přišel na to mezinárodní tým vědců na mohučské univerzitě, který porovnával DNA z kosterních pozůstatků. Výsledky v pátek zveřejnil časopis Science.
Antropologové vycházejí z toho, že se zemědělství a chov dobytka na Blízkém východě prosadily zhruba před 11 tisíci lety. Ve střední Evropě se pak ujaly před asi 7500 lety. Předtím se tu lidé živili lovem a sběrem. Vědci se snažili zjistit, jestli přednosti chovu zvířat a pěstování plodin objevili tehdejší evropští osadníci sami, nebo jestli je tomuto způsobu života naučili příchozí odjinud.
Analýzy DNA z kosterních pozůstatků pozdních lovců a sběračů a prvních zemědělců ukázaly, že platí spíš to druhé. Středoevropany zemědělství naučili "přistěhovalci". Odkud ale pocházeli, není zatím jasné. "Domníváme se, že první zemědělci z Karpatské kotliny šli do střední Evropy," řekla Barbara Bramantiová z antropologického ústavu mohučské univerzity. Kotlina zasahuje na území několika států, patří mezi ně například Maďarsko a Rumunsko.
Podle dalších testů nemají dnešní Evropané geneticky příliš mnoho společného ale ani s původními středoevropskými lovci a sběrači. "Faktor, který by objasnil původ nynějšího evropského obyvatelstva, ještě hledáme," uvedl Joachim Burger z vědeckého týmu. Dodal, že nové výsledky popřely dosud rozšířený názor, že se středoevropské obyvatelstvo vyvíjelo na místě v srdci kontinentu. Mohly by znamenat také to, že se před tisíci lety na pochod z jihu Evropy nevydalo jen pár jednotlivců, ale celé velké skupiny.
Evropu takzvaní moderní lidé, kteří původně pocházeli z Afriky, osídlili podle agentur před 45 tisíci lety. Před 25 tisíci lety museli obyvatelé kvůli době ledové střed světadílu opustit. Do oblasti člověk přišel znovu až před 20 tisíci lety. Sbíral ovoce, kořínky či ořechy a lovil zvěř.
Antropologové vycházejí z toho, že se zemědělství a chov dobytka na Blízkém východě prosadily zhruba před 11 tisíci lety. Ve střední Evropě se pak ujaly před asi 7500 lety. Předtím se tu lidé živili lovem a sběrem. Vědci se snažili zjistit, jestli přednosti chovu zvířat a pěstování plodin objevili tehdejší evropští osadníci sami, nebo jestli je tomuto způsobu života naučili příchozí odjinud.
Analýzy DNA z kosterních pozůstatků pozdních lovců a sběračů a prvních zemědělců ukázaly, že platí spíš to druhé. Středoevropany zemědělství naučili "přistěhovalci". Odkud ale pocházeli, není zatím jasné. "Domníváme se, že první zemědělci z Karpatské kotliny šli do střední Evropy," řekla Barbara Bramantiová z antropologického ústavu mohučské univerzity. Kotlina zasahuje na území několika států, patří mezi ně například Maďarsko a Rumunsko.
Testy DNA potvrzují nález ostatků dětí ruského cara Mikuláše - čtěte ZDE
Egypťané zkoumají DNA mrtvých plodů z Tutanchámonovy hrobky - čtěte ZDE
Podle dalších testů nemají dnešní Evropané geneticky příliš mnoho společného ale ani s původními středoevropskými lovci a sběrači. "Faktor, který by objasnil původ nynějšího evropského obyvatelstva, ještě hledáme," uvedl Joachim Burger z vědeckého týmu. Dodal, že nové výsledky popřely dosud rozšířený názor, že se středoevropské obyvatelstvo vyvíjelo na místě v srdci kontinentu. Mohly by znamenat také to, že se před tisíci lety na pochod z jihu Evropy nevydalo jen pár jednotlivců, ale celé velké skupiny.
Evropu takzvaní moderní lidé, kteří původně pocházeli z Afriky, osídlili podle agentur před 45 tisíci lety. Před 25 tisíci lety museli obyvatelé kvůli době ledové střed světadílu opustit. Do oblasti člověk přišel znovu až před 20 tisíci lety. Sbíral ovoce, kořínky či ořechy a lovil zvěř.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
