Ledovce netají tak rychle, jak se předpokládalo

Grónský ledovec Helheim během několika posledních let téměř zdvojnásobil svoji rychlost, v roce 2005 dosáhl svého dosavadního rychlostního maxima s 30 metry za den. Podobná situace byla pozorována i u dalších ledovců. Došlo k vědecké debatě, zda je tato obrovská zásobárna zmrzlé vody ohrožena zánikem. Uplynulo pět let a vědci mají několik dobrých zpráv, ale také mnoho nejistoty.

"Vypadá to, že tak velkou rychlost měly ledovce jen po krátkou dobu, i když se zatím ještě žádný z ledovců nevrátil ke své ´normální´ rychlosti," konstatoval glaciolog Gordon Hamilton.

Podle Hamiltonových měření se ledovec Helheim pohybuje 10,5 kilometru za rok, což je o něco méně než v roce 2005, ale stále o 50 procent více než byla jeho původní rychlost.

Porozumět tomu, proč se rychlost grónských ledovců v první polovině tohoto desetiletí tak výrazně zvýšila, je zásadní pro zodpovězení otázky, jak rychle mohou mořské hladiny stoupnout kvůli oteplování zeměkoule.

Vědci říkají, že ledová pokrývka Grónska, která je silná tři kilometry a má rozlohu téměř jako Mexiko, ztrácí táním asi 200 milionů kubických metrů ledu za rok, což pro srovnání představuje asi 80.000 plných plaveckých bazénů.

Vědci stále ještě přesně nevědí, co přispělo k zvýšení pohybu ledovců a jakou roli v tomto procesu hraje člověk. Nejčastější názor je, že původcem není teplejší vzduch, ale teplejší oceán.

V červenci byly vody světového oceánu nejteplejší za posledních téměř 130 let, kdy se teplota vody sleduje.

Meteorologové soudí, že pravděpodobně najednou spolupůsobí několik faktorů, včetně globálního oteplování a náhlých výkyvů počasí.

Zpráva z roku 2007 předpovídá během tohoto století zvýšení mořské hladiny o 20 až 60 centimetrů. Mnoho vědců se však domnívá, že se tyto hodnoty ještě zdvojnásobí. Nikdo však nemůže s jistotou říci, jak to bude za 100 či 1000 let.

"Je to nepříjemné, že zatím víme tak málo. Neodhadneme, co se stane, dokud k tomu nedojde," uzavírá americký glaciolog Ian Howat.