Ke skladování dat je třeba hodně energie, Island ji nabízí

"Ke každému wattu zajišťujícímu fungování serverů i ty nejekologičtější a nejhospodárnější podniky zpravidla investují 40 až 60 procent další energie do jejich ochlazování," říká Brad Karp z University College London.

Na Islandu, s jeho celoročně studeným podnebím a ledově chladnými sladkovodními zdroji, je k ochlazování zapotřebí jen zlomek této energie. To znamená velké úspory.

Island, jehož ekonomiku snad nejvíce ze všech zemí ochromila celosvětová finanční krize, vidí svou budoucnost právě jako úložiště počítačových dat. Ostrov může pro datová centra nabídnout chladné klima i množství energie z obnovitelných zdrojů.

V prvním z obřích datových středisek, které vzniká nedaleko metropole Reykjavíku, by si mohly firmy začít pronajímat prostory již za rok, píše zpravodajský server BBC.

Investorská společnost očekává mohutnou poptávku, protože počet serverů globálně roste a energie, která je pohání, znamená také významný nárůst exhalací oxidu uhličitého.

Datová centra produkují stejně emisí jako letadla

"Co se týče emisí skleníkových plynů, datová centra se již nyní vyrovnávají leteckému průmyslu," upozorňuje Jeff Monroe, šéf společnosti Verne Global, která se zabývá zřizováním datových center na Islandu. "Vezmeme-li v úvahu růst těchto dvou průmyslových odvětví, růst datových center je exponenciálně vyšší než růst leteckého průmyslu," dodává.

Podle Verne Global tak exhalace způsobované digitálními technologiemi budou brzy nepřípustně vysoké. A zde přicházejí ke slovu přírodní zdroje Islandu. Ten dnes produkuje podstatně víc energie, než jí může využít pro domácí účely.

"Pokud by například velká internetová mediální firma provozující tisíce serverů přesunula své datové centrum na Island, ušetřila by víc než půl milionu tun exhalací oxidu uhličitého ročně," podotýká Monroe.

Pro přesun dat jsou třeba ještě optická vlákna s velkou kapacitou

Firmy by ale přesto sotva přesunuly svá existující datová centra doprostřed země nikoho, pokud by zde nebylo zabezpečeno dobré spojení. Island proto nyní usilovně pracuje na instalaci kabelů s optickými vlákny, aby byla země propojena se Severní Amerikou a s Evropou.

Zaváděné kabely mají s ohledem na plánované "serverové farmy" kapacitu více než pět terabitů za sekundu (625 gigabytů za sekundu). To znamená, že data umístěná na Islandu jsou vzdálena jen 17 milisekund (milisekunda je tisícina sekundy) od Londýna.

I to však může být pro někoho příliš pomalé spojení. "Existují například jisté velmi citlivé finanční služby, které nemohou opustit oblast Velkého Londýna," vysvětluje Gudmundur Gunnarsson, šéf telekomunikační společnosti Farice. "Ale pro přibližně 70 procent ostatních datových toků je tato rychlost více než uspokojivá," dodává.

Je ironií osudu, že jako první zákazník v zemi, kterou srazila na kolena finanční krize, údajně podepsala dohodu o přesunu serverů jedna z největších amerických investičních bank, uzavírá BBC.