Polovina dětí, co se dnes rodí v Británii, dosáhne věku sta let díky vyšší životní úrovni, ale lidské tělo je už v té době velmi opotřebované. Experti na univerzitě v Leedsu se proto snaží přijít na způsoby dosažení "padesáti aktivních let po padesátce." Plánují vybavit seniory implantáty dlouhé životnosti a také tkáněmi vypěstovanými z jejich vlastních buněk.
Zatím pracují na nových kyčlích, kolenou a srdečních chlopních, ale do budoucna počítají s vylepšením většiny tělesných orgánů, poznamenaných věkem.
V univerzitním ústavu biomedicínského inženýrství již vyvinuli transplantát kyčelního kloubu, který by místo dosavadních dvaceti let mohl člověku sloužit celý život. Díky trvanlivým materiálům by vydržel sto milionů kroků, které padesátiletý člověk zhruba ujde do svých sta let, tvrdí jeho tvůrce John Fisher.
Expertka Eileen Inghamová s týmem zase pracuje na způsobu, jak by se tělo mohlo samo vylepšovat. Spočívá v technologii, jež by umožnila lidskému organismu "dovyrobit" si transplantované tkáně a nakonec i celé orgány, čímž by se odstranil problém odmítnutí cizího materiálu.
Zatím s pomocí této technologie dokázali vyrobit plně fungující srdeční chlopeň. A to tak, že vzali dárcovskou chlopeň a opatrně z ní odstranili všechny buňky. Zbylou matrici pak mohli transplantovat do těla pacienta bez rizika odmítnutí. Organismus pacienta ji přijal a osídlil vlastními buňkami.
Pokusy na zvířatech a na čtyřiceti pacientech v Brazílii ukázaly slibné výsledky, uvedla Inghamová. Ale testování všech druhů dárcovských tkání potrvá podle ní ještě třicet až padesát let. Na regenerativních terapiích, které by člověku umožnily prožít druhou polovinu života stejně aktivně jako tu první, se podle BBC News pracuje i jinde ve světě.
Zatím pracují na nových kyčlích, kolenou a srdečních chlopních, ale do budoucna počítají s vylepšením většiny tělesných orgánů, poznamenaných věkem.
V univerzitním ústavu biomedicínského inženýrství již vyvinuli transplantát kyčelního kloubu, který by místo dosavadních dvaceti let mohl člověku sloužit celý život. Díky trvanlivým materiálům by vydržel sto milionů kroků, které padesátiletý člověk zhruba ujde do svých sta let, tvrdí jeho tvůrce John Fisher.
Expertka Eileen Inghamová s týmem zase pracuje na způsobu, jak by se tělo mohlo samo vylepšovat. Spočívá v technologii, jež by umožnila lidskému organismu "dovyrobit" si transplantované tkáně a nakonec i celé orgány, čímž by se odstranil problém odmítnutí cizího materiálu.
Zatím s pomocí této technologie dokázali vyrobit plně fungující srdeční chlopeň. A to tak, že vzali dárcovskou chlopeň a opatrně z ní odstranili všechny buňky. Zbylou matrici pak mohli transplantovat do těla pacienta bez rizika odmítnutí. Organismus pacienta ji přijal a osídlil vlastními buňkami.
Pokusy na zvířatech a na čtyřiceti pacientech v Brazílii ukázaly slibné výsledky, uvedla Inghamová. Ale testování všech druhů dárcovských tkání potrvá podle ní ještě třicet až padesát let. Na regenerativních terapiích, které by člověku umožnily prožít druhou polovinu života stejně aktivně jako tu první, se podle BBC News pracuje i jinde ve světě.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
