Dosud se mělo za to, že v podobných mezidobích před 125, 240 a 340 tisíci lety byly teploty oproti těm dnešním vyšší o tři stupně Celsia. Tým vedený Louisou Simeovou z anglické Cambridge však dospěl k závěru, že to bylo o šest stupňů Celsia. Tehdejší oteplení prý vedlo k částečnému tání ledů Grónska a zvýšení hladiny moří o čtyři až šest metrů.
Antarktida byla dosud poměrně odolná vůči změnám klimatu. Může tomu však být podle vědců jinak, pokud se oteplování bude vyvíjet jako v minulosti. "Nevíme, zda současný stav podnebního systému může vést k oteplení východní Antarktidy o šest stupňů, ale nelze to vyloučit," řekla Simeová k článku týmu, který vyšel v mezinárodním vědeckém časopise Nature.
Vědci zjišťují teploty ovzduší a počet srážek v dávné minulosti měřením hodnoty izotopů v současných ledových krustách. Připouštějí, že tato měření nejsou zdaleka dokonalá. Například německý mořský geolog Gerhard Kuhn však soudí, že tato měření a jejich vylepšování má zásadní význam pro předpovídání důsledků budoucího oteplování.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist