Zjistil to mezinárodní tým vědců, který zmapoval genom tříleté pandí samičky Ťing-ťing, a o jehož výzkumu informuje časopis Nature.
Z genomu zkoumané pandy, vědci zjistili, že jí chybí jakékoli rozpoznatelné geny pro celulázy, tedy enzymy rozkládající rostlinnou celulózu. "Bambusová dieta pand je možná diktována spíše bakteriemi v jejich žaludku než jejich vlastní genetickou skladbou," říká Wang Ťün, který projekt vedl.
Vědci také zjistili, že gen T1R1, který v sobě má zakódovaný klíčový receptor pro vnímání chuti masa, se u pand stal neaktivním "pseudogenem" v důsledku dvou mutací. "To může vysvětlovat, proč je pandí strava primárně bylinná, přestože jsou (pandy) zařazeny mezi masožravce," říká Wang.
Výzkum ukazuje, že pandy mají zhruba 21 tisíc genů vměstnaných do 21 párů chromozomů. Ze všech savců, jejichž genom už byl zmapován, jsou pandy nejpodobnější psům, s nimiž dosahují osmdesátiprocentní podobnosti, zatímco jejich podobnost s člověkem je jen 68 procent.
Studie zároveň ukazuje, že pandy mají vysoký stupeň genetické rozmanitosti - zhruba dvojnásobný než člověk. "To naznačuje, že má panda velkou naději na přežití navzdory nízkému počtu pandí populace," vysvětluje Wang.
Pandy velké jsou ohroženy ztrátou svého přirozeného životního prostředí, pytláctvím a nízkou reprodukční schopností. V divočině vrhají samice mládě jednou za dva až tři roky. A plodnost samic v zajetí je ještě mnohem nižší.
Ve volné přírodě podle odhadů vědců žije jen asi 1600 pand, především v provincii S'-čchuan na jihozápadě Číny. Dalších asi 120 je chováno v čínských výzkumných střediscích a zoologických zahradách a asi dvě desítky dalších jsou chovány v zoo mimo území Číny. Všechny pandy byly do zahraničí jen zapůjčeny, nadále zůstávají majetkem Číny.
Z genomu zkoumané pandy, vědci zjistili, že jí chybí jakékoli rozpoznatelné geny pro celulázy, tedy enzymy rozkládající rostlinnou celulózu. "Bambusová dieta pand je možná diktována spíše bakteriemi v jejich žaludku než jejich vlastní genetickou skladbou," říká Wang Ťün, který projekt vedl.
Vědci také zjistili, že gen T1R1, který v sobě má zakódovaný klíčový receptor pro vnímání chuti masa, se u pand stal neaktivním "pseudogenem" v důsledku dvou mutací. "To může vysvětlovat, proč je pandí strava primárně bylinná, přestože jsou (pandy) zařazeny mezi masožravce," říká Wang.
Výzkum ukazuje, že pandy mají zhruba 21 tisíc genů vměstnaných do 21 párů chromozomů. Ze všech savců, jejichž genom už byl zmapován, jsou pandy nejpodobnější psům, s nimiž dosahují osmdesátiprocentní podobnosti, zatímco jejich podobnost s člověkem je jen 68 procent.
Pandy jsou prý žijící fosílie
Odhaduje se, že předchůdci pand žili v Číně už před osmi miliony let. Na pandy je proto často pohlíženo jako na žijící fosilie. Jejich genetické vybavení navíc v průběhu času prošlo menším počtem změn než genom lidí či psů, což naznačuje, že se pandy vyvíjejí pomaleji.Studie zároveň ukazuje, že pandy mají vysoký stupeň genetické rozmanitosti - zhruba dvojnásobný než člověk. "To naznačuje, že má panda velkou naději na přežití navzdory nízkému počtu pandí populace," vysvětluje Wang.
Čína musí po zemětřesení přestěhovat pandy - čtěte ZDE
Čína si oddechla: Pandy bezpečně přistály na Tchaj-wanu - čtěte ZDE
Pandy velké jsou ohroženy ztrátou svého přirozeného životního prostředí, pytláctvím a nízkou reprodukční schopností. V divočině vrhají samice mládě jednou za dva až tři roky. A plodnost samic v zajetí je ještě mnohem nižší.
Ve volné přírodě podle odhadů vědců žije jen asi 1600 pand, především v provincii S'-čchuan na jihozápadě Číny. Dalších asi 120 je chováno v čínských výzkumných střediscích a zoologických zahradách a asi dvě desítky dalších jsou chovány v zoo mimo území Číny. Všechny pandy byly do zahraničí jen zapůjčeny, nadále zůstávají majetkem Číny.
