Z České republiky bude možné toto zatmění pozorovat krátce po východu Slunce pouze jako velmi malé a částečné, a to pouze ve východní části Moravy a Slezska. Měsíc bude podle astronomů "zakousnutý" do spodního okraje slunečního kotouče. Lepe na tom budou obyvatelé Slovenska a Maďarska, kde bude Slunce výše nad obzorem.

Letos nebude z Česka pozorovatelné žádné další zatmění ani Slunce, ani Měsíce, alespoň v podstatné fázi. Částečné zatmění Měsíce, které nastane v úterý 26. ledna, bude viditelné výhradně z Austrálie a Pacifiku. Převážně z Tichého oceánu bude možné pozorovat poměrně dlouhé zatmění Slunce v neděli 11. července. Úplné zatmění Měsíce nastane po více než dvou a půl letech v úterý 21. prosince. Z Česka bude vidět jen počáteční polostínová a částečná fáze těsně před západem. Celý průběh bude možné pozorovat především nad územím severní Ameriky a nad Tichým oceánem.

Příští zatmění Slunce, opět jako částečné, bude možné v Česku pozorovat v úterý dopoledne 4. ledna 2011. Měsíční kotouč zakryje shora zhruba 79 procent slunečního disku. Úplné zatmění Slunce bylo v Praze vidět naposled v roce 1706, na příští si musí Češi počkat do roku 2135.

Zatmění Slunce působí Měsíc. Je sice čtyřistakrát menší než tato Zemi nejbližší hvězda, ale je zase čtyřistakrát blíž Zemi, a proto kotouče obou těles na obloze zabírají téměř stejnou plochu. Měsíc proto může za příznivých okolností nakrátko Slunce zakrýt, nanejvýš ale na 7,5 minuty. Pás totality má šířku kolem 190 kilometrů. Mimo něj je vidět jen zatmění částečné.

Je-li Měsíc v největší vzdálenosti od Země (v odzemí), pak jeho disk celé Slunce nezakryje. V takovém případě kolem temného disku Měsíce září okraj Slunce. Tomuto jevu astronomové říkají prstencové zatmění.