Podobného ocenění jako nyní rastrovacímu elektronovému mikroskopu Magellan, který vyvinula firma FEI Company, se dostalo fotoaparátům Polariod (1963), bankomatům (1973), halogenovým výbojkám (1974), faxům (1975), displejům LCD (1980) či nikotinovým náplastem (1992).
Rastrovací elektronový mikroskop Magellan podle odborníků významně překonal dosavadní hranici rozlišovací schopnosti elektronových mikroskopů této kategorie.
To, čím se Magellan liší od konkurence, je fakt, že se jeho rozlišovací schopnost pohybuje pod hranicí jednoho nanometru v oblasti energie elektronového svazku 30 až jednoho keV. Pro srovnání do jednoho nanometru se vejdou tři až čtyři atomy, virus je velký 100 nanometrů.
Vědci objevili nové možnosti zobrazení jednotlivých atomů pomocí rastrovacího mikroskopu - čtěte ZDE
Vědci konečně mohou bez „zkreslení“ analyzovat DNA prvních Evropanů - čtěte ZDE
Energie elektronového svazku se dá u Magellanu podle ředitele vývoje brněnské pobočky firmy FEI Company a jednoho z autorů vynálezu Jaroslava Chmelíka nastavit od 30 keV do 50 eV a do budoucna se počítá s tím, že bude možné dosáhnout téměř nuly. Nízké hodnoty jsou využitelné zejména pro biology, protože méně poškozují zkoumané vzorky. To také podle Chmelíka předurčuje Magellan k využívání v polovodičovém průmyslu a v biologickém výzkumu.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist