Odborníci podle agentury DPA dokázali opičky naučit seřazovat skupiny bodů podle jejich množství. Své poznatky zveřejnili vědci pracující pod vedením fyziologa Andrease Niedera v odborném časopise Proceedings, který vydává americká Národní akademie věd (PNAS).
Jednoduché početní úkony jako "větší než" a "menší než" zvládly opice suverénně a v krátké době, sdělila univerzita. Vědci rovněž zjistili, které skupiny mozkových buněk jsou odpovědné za které matematické úkony.
Úkony "větší než" a "menší než" jsou předpokladem pro cílené jednání rovněž u lidí. Jinak by se v obchodě například neuměli rozhodnout pro výrobek s nižší cenou. Aby experti zjistili, které neurony tyto úkoly řeší, měřili elektrický proud v mozcích primátů.
Opicím předložili vždy dvě rozdílně velké množiny bodů a zvířata ukázala podle zadání buď skupinu s větším nebo s menším počtem bodů. Přitom se odehrály pozoruhodné reakce v oblasti čelního laloku. Nezávisle na tom, jak velké porovnávané množiny bodů byly, soustředily se dané mozkové buňky výlučně na početní schéma. Jedna polovina příslušných buněk se aktivovala jen v případě, kdy bylo třeba použít pravidlo "větší než", druhá polovina přišla ke slovu pouze tehdy, když šlo o to aplikovat schéma "menší než".
Tyto poznatky by podle Niedera mohly z dlouhodobého hlediska pomoci i pacientům, jejichž logické myšlení a usuzování poškodila mrtvice nebo poranění mozku.
Jednoduché početní úkony jako "větší než" a "menší než" zvládly opice suverénně a v krátké době, sdělila univerzita. Vědci rovněž zjistili, které skupiny mozkových buněk jsou odpovědné za které matematické úkony.
Úkony "větší než" a "menší než" jsou předpokladem pro cílené jednání rovněž u lidí. Jinak by se v obchodě například neuměli rozhodnout pro výrobek s nižší cenou. Aby experti zjistili, které neurony tyto úkoly řeší, měřili elektrický proud v mozcích primátů.
Opicím předložili vždy dvě rozdílně velké množiny bodů a zvířata ukázala podle zadání buď skupinu s větším nebo s menším počtem bodů. Přitom se odehrály pozoruhodné reakce v oblasti čelního laloku. Nezávisle na tom, jak velké porovnávané množiny bodů byly, soustředily se dané mozkové buňky výlučně na početní schéma. Jedna polovina příslušných buněk se aktivovala jen v případě, kdy bylo třeba použít pravidlo "větší než", druhá polovina přišla ke slovu pouze tehdy, když šlo o to aplikovat schéma "menší než".
Tyto poznatky by podle Niedera mohly z dlouhodobého hlediska pomoci i pacientům, jejichž logické myšlení a usuzování poškodila mrtvice nebo poranění mozku.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
