Americko-evropská dvojsonda Cassini-Huygens byla do kosmu vynesena v roce 1997 a na oběžnou dráhu kolem Saturnu doputovala v roce 2004. Od té doby prozkoumává prstence a měsíce Saturnu. Její mise měla původně skončit v roce 2008. Byla však posléze prodloužena až do roku 2010. NASA nyní říká, že sonda bude zkoumat Saturn a systém jeho měsíců až do roku 2017.
Americká sonda Cassini, která nesla evropský výsadkový modul Huygens byla poslední z řady těžkých a drahých automatů pro výzkum sluneční soustavy. Investice 3,26 miliardy dolarů však má návratnost, kterou penězi vůbec nejde vyčíslit: stroj dodnes dodává informace o světě Saturnu a jeho měsíců, který se nepodobá ničemu, co jsme dosud znali - o světě, kde se proti všem původním předpokladům možná ukrývá i život.
Hvězdnou hodinu zažila tato mise 14. ledna 2005, kdy modul Huygens na povrchu Titanu úspěšně přistál. Během sestupu atmosférou analyzoval složení prostředí a pořídil snímky povrchu, které na první pohled vypadají jako přímořská krajina protkaná říční sítí. Přečkal i ne právě měkké přistání a natrvalo se stal viditelnou známkou lidské přítomnosti v blízkosti Saturnu.
O tom, že Titan je svět, který má s naším ledacos společného, nasvědčují i údaje stále vysílané mateřskou sondou Cassini. Je tu hustá atmosféra, střídání ročních období, změny počasí - jen to celé probíhá při teplotách o pár set stupňů nižších, takže naši vodu nahrazují kapalné uhlovodíky, zatímco vodní led tu vytváří skály. Mnozí vědci však připouštějí, že hlouběji pod povrchem se nachází i voda v kapalném stavu, a nevylučují ani život.
Sonda Cassini objevila dosud neznámý měsíc Saturnu - čtěte ZDE
Sonda Cassini prolétá v těsné blízkosti Saturnova měsíce Enceladus - čtěte ZDE
Sonda Cassini stále zkoumá Titan, ledový měsíc Enceladus, z něhož tryská vodní pára, měsíc Iapetus, jehož jedna polovina je zářivě bílá a druhá neproniknutelně černá, i další objekty. Zatím poslední překvapení přinesla v prosinci, kdy vyfotografovala polární záři obklopující severní pól planety Saturn. K údivu vědců však nejde o kruhový prstenec, ale o pravidelný šestiúhelník. "Je to jedna z nejbizarnějších věcí, jaké jsme dosud zaznamenali," poznamenal k tomu Kevin Baines, vědecký pracovník agentury NASA.
Dr. Jim Green, ředitel oddělení planetární vědy NASA, oznámil prodloužení mise Cassini – Huygens ve středu. "Máme nyní schváleno prodloužené mise sondy," řekl při setkání subkomise pro planetární vědu NASA.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist