Analýza DNA odkryla tvář člověka, který žil před čtyřmi tisíci lety v Grónsku

Inuk, jak mu říkají odborníci, podle analýzy překvapivě nepatřil k původním obyvatelům velkého polárního ostrova. Geneticky pocházel ze severovýchodní Sibiře. Jak a proč se do více než 2000 kilometrů vzdálené Arktidy dostal, není vůbec jasné. Podle agentury DPA to dnes badatelé uvedli v odborném časopise Nature.

Vědcům se prý nyní poprvé podařilo rozšifrovat genotyp moderního člověka, tedy člověka druhu homo sapiens. Stačily jim k tomu čtyři Inukovy vlasy a úlomky jeho kostí. Zkoumal je tým biologa Eskeho Willerstleva. Čtyři tisíce let staré ostatky, které uchoval led, se našly v roce 1986 na grónském západním pobřeží.

Inuk, což v překladu znamená člověk, měl hnědé oči a krevní skupinu ARh+, měl sklon k plešatění, byl korpulentnější, dobře přizpůsobený polárnímu klimatu a měl předky na daleké Sibiři. Vědci zjistili, že jeho kmen se už v Grónsku nevyskytuje. Jak se sem ze Sibiře dostal a proč přišel, je záhada. Experti se zaměřili i na Inukovo příbuzenstvo. Podle nich mužovi rodiče mohli být spolu spřízněni, mohl to být bratranec se sestřenicí.

Willerslev se k vlasům a částem kostí dostal vlastně náhodou. Sám sice na severu Grónska pozůstatky člověka hledal, ale bez úspěchu. Postěžoval si pak šéfovi zoologického muzea. Ten si vzpomněl, že se kdysi ostatky našly.

V minulosti se už odborníkům podařilo rozšifrovat genetickou informaci několika pralidí. Lipští vědci spolu s kolegy z USA rozluštili z kostí genom lidí, kteří žili před 40.000 let.

Termín Inuk je také jednotným číslem od termínu "inuité" (eskymáci), který označuje původní obyvatelstvo části Severní Ameriky a severovýchodní Asie.