Dhanandžaj Mohabej z indické geologické služby našel 67 milionů let starou fosílii už v roce 1987, ale nebyl schopen rozeznat více než vaječné skořápky a končetiny. Nález nakonec prozkoumali odborníci z Michiganské univerzity, kterým se podařilo identifikovat nejen 3,5 metru dlouhého hada, ale i jeho kosti, rozbitá dinosauří vejce a kosterní ostatky půlmetrového vylíhlého mláděte.
Nález, o němž vědci informují v úterním vydání časopisu PLoS Biology, poskytuje první důkaz o tom, že pradávní hadi se živili i vejci a čerstvě vylíhlými mláďaty sauropodních dinosaurů. Byli tedy jedněmi z mála predátorů, jejichž kořistí se stávali dlouhokrcí býložraví obři.
Vědci také došli k závěru, že před stem milionů let si hadi vyvinuli pohyblivé čelisti podobné jako například u dnešních zmijí a hroznýšů.
Podle Ašoka Sahniho z indické akademie věd je objev významný nejen tím, že se zachovaly zkamenělé kosti v místě s vejci, ale také napovídá o tom, jak se chovali raně evoluční hadi a jak velkou kořist si vybírali.
Mohabej přišel s teorií, že had nazvaný Sanajeh indicus se připlazil k hnízdu a právě polykal mládě vylíhlé z vejce, když se přihnala bouře nebo jiný živel a celou scénu přikryl vrstvami usazenin. "Domníváme se, že mláďata právě opustila skořápku a jejich pohyby přilákaly hada," poznamenal. Podle Michaela Bentona z univerzity v britském Bristolu je ale možné, že had naopak u hnízda čekal, až se mláďata vyklubou.
Místo nálezu v západoindickém státě Gudžarát už vědcům poskytlo další fosilizovaná hnízda sauropodů a další dva druhy hadů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist