Koncepčně je laserem řízená fúze podobná činnosti spalovacímu motoru. Pracuje totiž na principu komprese a vznícení paliva. Laserové pulsy stlačí palivo (deuterium a tritium) na extrémně vysokou hustotu. Vysoce výkonný laser pak zvýší jeho teplotu až k fúzní teplotě 100 milionů stupňů Celsia, kdy se palivo zažehne.
K dosažení fúze je třeba laserů s výkonem, který je zhruba desettisíckrát větší než výkon celé elektrické sítě Velké Británie. Jeho trvání je ale pouhých několik milionů miliontin sekundy.
Hostitelskou zemí výzkumného laserového zařízení projektu HiPER (High Power Energy Research Facility) je Velká Británie. Česká republika se na výzkumu podílí a podle náměstka ministra školství Vlastimila Růžičky ho spolufinancuje 2,4 miliony eur (zhruba 62 miliony korun). Vědci předpokládají, že se projekt HiPER bude vhodně doplňovat s projektem vysoce výkonného laseru ELI, který se má budovat v České republice.
Člen řídícího výboru projektu HIPER Mike Dunne odhaduje, že by se elektrárny na tomto technologickém základě mohly stavět za 15 až 20 let. Výhodou účasti České republiky na vývoji této technologie je, že se bude také podílet na vzniklém duševním vlastnictví, dodal Dunne.
Evropa se snaží o dosažení jaderné fúze pomocí laseru - čtěte ZDE
Usměrnění toku plazmatu v reaktoru je další malý krok k jaderné fúzi - čtěte ZDE
Projekt rovněž umožní výzkum chování hmoty v nejextrémnějších podmínkách, které existují ve vesmíru a kterých nelze na Zemi jinde docílit. Využijí ho nukleární obory a materiálové vědy.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist