Geniální matematik z Petrohradu odmítl milion dolarů za vyřešení jednoho z velkých matematických problémů

Jde o jeden ze sedmi matematických problémů, které v roce 2000 vyhlásil Clayův matematický institut jako nejdůležitější otevřené problémy soudobé matematiky. Na vyřešení každého z nich vypsal institut odměnu jednoho milionu dolarů. Do této chvíle byla vyřešena pouze Poincarého domněnka, a to právě Perelmanem.

Čtyřiačtyřicetiletý Rus Perelman žije jako poustevník v prostém bytě v Petrohradě. "Mám vše, co chci," prohlásil v pondělí přes zavřené dveře, když mu přišli předat peněžitou výhru zástupci amerického matematického institutu Clayova matematického institutu.

Matematickou hádanku vyřešil ruský vědec Perelman z matematického ústavu v Petrohradě již v roce 2002. V roce 2006 byl za svůj výkon, který ani po čtyřech letech nedokázal nikdo zpochybnit, odměněn prestižní Fieldsovou medailí, matematickou obdobou Nobelovy ceny. Vědec však již tehdy cenu odmítl.

"Nezajímají mě peníze ani sláva. Nechci, aby mě vystavovali jako nějaké zvíře v zoo," uvedl tenkrát Perelman.

Nad Poincarého domněnkou si matematici lámali hlavu více než sto let

Francouzský matematik Henri Poincaré na konci 19. století položil základy topologie a v jednom ze svých článků formuloval i slavné tvrzení o charakterizaci trojrozměrných sfér, takzvanou Poincarého domněnku, která byla o sto let později zařazena mezi sedm nejdůležitějších matematických problémů současnosti a za jejíž vyřešení byla vypsána odměna jednoho milionu dolarů.

Poincarého věta se vyjadřuje o charakterizaci (trojrozměrného) povrchu čtyřrozměrné koule mezi třídimenzionálními varietami. Tvrdí, že každá uzavřená třírozměrná varieta, na které můžeme každou uzavřenou křivku převést na bod, je právě tímto povrchem čtyřrozměrné koule.