Vědci citovaní agenturou AP nepředpokládají, že bychom kvůli erupci zmíněného vulkánu měli mít chladnější léto, jak tomu bylo v případě výbuchu některých sopek v minulosti.
Odborníci se domnívají, že většinu islandského sopečného popela, který by mohl bránit pronikání slunečních paprsků, spláchne déšť. Prachový oblak totiž zůstal pod hranicí stratosféry.
"Pokud se vulkanický materiál dostane do stratosféry, může tam setrvat i rok. V těchto výškách již nejsou srážky a není tedy šance, že prachové částečky smyje déšť. To ale není náš případ," řekl klimatolog z kodaňské univerzity Eigel Kaas.
Jestliže ovšem bude erupce sopky pokračovat a dále zesílí, je podle Kaase možné, že léto bude přeci jen o něco chladnější. "Bude-li erupce pokračovat ještě měsíc a mrak popela bude stoupat do relativně velkých výšek osmi až deseti kilometrů, pak bude mít určitě regionální dopad na klima. Ten pocítí hlavně Evropa," dodal Kaas.
Erupce sopky Mount Pinatubo na Filipínách v roce 1991 vychrlila do ovzduší obrovský mrak oxidu siřičitého, který se rychle rozšířil po světě a natolik blokoval sluneční paprsky, že způsobil průměrný globální pokles teplot na zemském povrchu o půl stupně Celsia.
V roce 1783 oblak toxického popela uvolněného výbuchem sopky Laki na Islandu a jeho následný silný ochlazovací efekt vedl k neúrodě a propuknutí hladomoru a měl na svědomí životy desítek tisíc lidí v Evropě.
Erupce sopky pod ledovcem Eyjafjallajökull měla zatím spíš opačný efekt - nebe nad Evropou se kvůli ní nezatáhlo, ale vzhledem k několikadenní odstávce letecké dopravy a tím pádem omezení exhalací vytvářejících téměř trvalý opar spíš vyjasnilo. Podle agentury AP nebyla evropská obloha tak modrá již spoustu let.
Odborníci se domnívají, že většinu islandského sopečného popela, který by mohl bránit pronikání slunečních paprsků, spláchne déšť. Prachový oblak totiž zůstal pod hranicí stratosféry.
"Pokud se vulkanický materiál dostane do stratosféry, může tam setrvat i rok. V těchto výškách již nejsou srážky a není tedy šance, že prachové částečky smyje déšť. To ale není náš případ," řekl klimatolog z kodaňské univerzity Eigel Kaas.
Jestliže ovšem bude erupce sopky pokračovat a dále zesílí, je podle Kaase možné, že léto bude přeci jen o něco chladnější. "Bude-li erupce pokračovat ještě měsíc a mrak popela bude stoupat do relativně velkých výšek osmi až deseti kilometrů, pak bude mít určitě regionální dopad na klima. Ten pocítí hlavně Evropa," dodal Kaas.
Erupce sopky Mount Pinatubo na Filipínách v roce 1991 vychrlila do ovzduší obrovský mrak oxidu siřičitého, který se rychle rozšířil po světě a natolik blokoval sluneční paprsky, že způsobil průměrný globální pokles teplot na zemském povrchu o půl stupně Celsia.
Vědci zveřejnili výsledky pondělního měření popílku nad Německem. Nezjistili žádné škody - čtěte ZDE
Co všechno se může stát, když letadlo vletí do sopečného mraku - čtěte ZDE
V roce 1783 oblak toxického popela uvolněného výbuchem sopky Laki na Islandu a jeho následný silný ochlazovací efekt vedl k neúrodě a propuknutí hladomoru a měl na svědomí životy desítek tisíc lidí v Evropě.
Erupce sopky pod ledovcem Eyjafjallajökull měla zatím spíš opačný efekt - nebe nad Evropou se kvůli ní nezatáhlo, ale vzhledem k několikadenní odstávce letecké dopravy a tím pádem omezení exhalací vytvářejících téměř trvalý opar spíš vyjasnilo. Podle agentury AP nebyla evropská obloha tak modrá již spoustu let.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
