Podle vědecké studie oníž informoval server BBC News "oživili" kanadští a australští vědci hemoglobin mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius).
Hemoglobin je přítomen v červených krvinkách, kde je zodpovědný za přenos kyslíku. Vědecký tým zjistil, že mamuti měli geny přizpůsobeny tak, že to dovolovalo jejich hemoglobinu uvolňovat kyslík do těla dokonce i při nízkých teplotách. Přitom schopnost hemoglobinu uvolňovat kyslík do tělesných tkání je všeobecně v mrazu utlumena.
Vědci oddělili geny hemoglobinu z DNA tří sibiřských mamutů starých desítky tisíc let, jejichž těla uchoval permafrost (tedy věčně zmrzlá půda). Sekvenci mamutí DNA pak přeměnili na RNA, což je molekula podobná DNA, která je klíčová pro produkci proteinů, a pak ji vědci vložili do bakterie escherichia coli, která vyprodukovala mamutí protein.
"Výsledné molekuly hemoglobinu nejsou jiné, než jaké bychom získali, kdybychom cestovali zpět v čase a odebrali vzorek krve skutečného mamuta," říká spoluautor studie Kevin Campbell z Manitobské univerzity v Kanadě.
"Bylo pozoruhodné přivést k životu komplexní bílkovinu vyhynulého živočišného druhu a objevit zásadní změny, které neexistují u žádného z žijících zvířat," řekl spoluautor studie Alan Cooper, ředitel australského střediska pro dávnou DNA Adelaidské univerzity.
Bez této genetické adaptace by mamuti ztráceli v zimě více energie, což by je nutilo k jejímu doplňování větším příjmem potravy, dodávají vědci.
Hemoglobin je přítomen v červených krvinkách, kde je zodpovědný za přenos kyslíku. Vědecký tým zjistil, že mamuti měli geny přizpůsobeny tak, že to dovolovalo jejich hemoglobinu uvolňovat kyslík do těla dokonce i při nízkých teplotách. Přitom schopnost hemoglobinu uvolňovat kyslík do tělesných tkání je všeobecně v mrazu utlumena.
Vědci oddělili geny hemoglobinu z DNA tří sibiřských mamutů starých desítky tisíc let, jejichž těla uchoval permafrost (tedy věčně zmrzlá půda). Sekvenci mamutí DNA pak přeměnili na RNA, což je molekula podobná DNA, která je klíčová pro produkci proteinů, a pak ji vědci vložili do bakterie escherichia coli, která vyprodukovala mamutí protein.
"Výsledné molekuly hemoglobinu nejsou jiné, než jaké bychom získali, kdybychom cestovali zpět v čase a odebrali vzorek krve skutečného mamuta," říká spoluautor studie Kevin Campbell z Manitobské univerzity v Kanadě.
Vědci naklonovali myš z mrazničky, na řadě teď může být mamut - čtěte ZDE
Naklonovaný mamut se možná stane lákavou atrakcí zoo - čtěte ZDE
Za uvolňování kyslíku v chladu mohou genetické změny
Vědci poté otestovali "oživené" mamutí bílkoviny a našli tři podstatné změny v sekvenci hemoglobinu, které umožňovaly mamutí krvi uvolňovat kyslík i při velmi nízkých teplotách."Bylo pozoruhodné přivést k životu komplexní bílkovinu vyhynulého živočišného druhu a objevit zásadní změny, které neexistují u žádného z žijících zvířat," řekl spoluautor studie Alan Cooper, ředitel australského střediska pro dávnou DNA Adelaidské univerzity.
Bez této genetické adaptace by mamuti ztráceli v zimě více energie, což by je nutilo k jejímu doplňování větším příjmem potravy, dodávají vědci.
