Vědci měří sopečný mrak, aby bylo možné stanovit normy pro bezpečné létání

Tým německých vědců za pomoci odborníků z dalších zemí uskutečňuje lety skrz popílkový mrak nad severním Atlantikem, aby pomocí přesných měření stanovil vývoj a složení mraku a umožnil tak určit normy jeho nebezpečnosti pro leteckou dopravu. Odborníci k tomu podle agentury AFP využívají pokračující, i když mnohem méně nebezpečnou aktivitu islandské sopky Eyjafjallajökull, jejíž řídnoucí mrak dýmu v těchto dnech opět narušil leteckou dopravu nad Skotskem a Irskem.

Vědci z Německého střediska pro letectví a vesmír (DLR) minulý víkend prolétali s výzkumným letounem Falcon 20 E nejméně 500 kilometrů popílkovým mrakem mezi Islandem a Skotskem, aby stanovili množství a charakteristiky popílku ve vzduchu.

"Vulkán vypouští tři tuny popela za vteřinu, ten zůstává ve vzduchu ještě přinejmenším sedm hodin od výtrysku," uvedl ve středu Ulrich Schumann na okraj kongresu Evropského sdružení věd o Zemi (EGU) ve Vídni. Upozornil však, že uvedené číslo je třeba brát s rezervou, protože v nejhustší části mraku přímo u sopky nebylo možné uskutečnit žádné měření.

Výzkum umožní upravovat modely předpovědí

Odborníci z DLR pak sledovali vývoj mraku v závislosti na postupu mas vzduchu ve spolupráci s irskými a britskými kolegy, a sledovali zejména míru a rychlost řídnutí popílkových částic. Tyto údaje podle něj umožní upravovat modely předpovědí v závislosti na parametrech počasí s cílem přesně určovat množství popílku ve vzduchu.

"Koncentrace popílku závisí na četných faktorech. Mrak sopečného popela není pasivním jevem, má svou vnitřní dynamiku," zdůraznil Schumann.

Podle jeho názoru udělaly orgány řídící leteckou dopravu dobře, že po výbuchu sopky v polovině dubna uzavřely nad většinou Evropy provoz, protože pro jiný postup chyběly nezbytné údaje. Do budoucna však vyzval k větší spolupráci orgánů civilního letectví s vědci.

"Pouze využívání informačních modelů kombinujících pozemní, letecké a satelitní údaje může poskytnout správný obraz situace. Propříště máme poplašný systém, v Evropě je 200 až 300 vědců připravených uskutečňovat potřebná pozorování ze země. Jsme nyní mnohem lépe připraveni než před dvěma týdny," zdůraznil.

Zřejmě hrozí nový výron magmatu

Podle islandských odborníků ve středu kouř z vulkánu Eyjafjallajökull opět zhoustl a dosahuje do větší výšky.

Podle islandského meteorologického ústavu změna dýmu znamená nový výron magmatu. "Předpokládáme, že erupce bude pokračovat aktivní fází i v nejbližších dnech," cituje AFP ze zprávy ústavu. Sloup sopečného dýmu ve středu dostupoval do výšky asi 6000 metrů, v první fázi po začátku erupce to bylo 9000 metrů. Výška dýmu však s množstvím vypouštěného popela nesouvisí.