Lidé už za měsíc poletí na Mars. Zatím jen jako

Posádka bude šestičlenná. Jsou v ní tři Rusové, Belgičan, Francouz a Číňan a"odstartují" koncem května nebo na začátku června. Simulovaný let na Mars má trvat 520 dní a měl by se při něm vyzkoušet psychologický a fyziologický dopad dlouhodobého pobytu v uzavřeném izolovaném prostředí na lidský organismus.

Šest dobrovolníků bude během "letu" téměř rok a půl uzavřeno v modulu o rozloze 180 metrů čtverečních. Modul bude imitovat kosmickou loď bez přístupu denního světla. Pokusné osoby se budou živit umělou stravou, jakou ve vesmíru mají skuteční astronauti, třeba při letech k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Experiment se uskuteční v lékařském institutu v centru Moskvy.

Po prvních 250 dnech pobytu v imaginární kosmické lodi část astronautů přestoupí do speciálního modulu, který přistane na Marsu. Tam zůstanou 30 dní a zbývajících 240 dní zabere cesta zpět na Zemi.

Největší problémy se skrývají v psychice

"Největší riziko tak dlouhé izolace je psychologické povahy," říká Alexandr Suvorov, jeden z těch, kdo v ruském institutu a ESA za projekt odpovídají. "Samozřejmě, že se počítá s tím, že vztahy mezi astronauty nebudou vždy jen harmonické, ale budou muset být schopni i přesto plnit stanového úkoly," dodáva Suvorov.

Lékaři a experti už mají určité zkušenosti z minulosti. Nyní jde vlastně o opakovaní podobného experimentu z roku 2009, když byla šestice odborníků uzavřena v podobné imaginární kosmické lodi, ale tehdy jen na dobu 105 dní.

Maketa kosmické lodi (na snímku) bude umístěna v Pozemním experimentálním komplexu (NEK) v Institutu lékařsko-biologických problémů (IBMP) Ruské akademie věd. Cesta skutečné kosmické lodi s lidskou posádkou na rudou planetu, jak se Marsu pro jeho charakteristické zbarvení přezdívá, bude v budoucnosti trvat skoro dva roky. To je dost dlouhá doba na to, aby vyvolala neočekávané stresové situace, na které je potřeba budoucí posádku připravit.

Právě psychiku posádky simulovaného letu v rámci projektu zkoumají čeští vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. 

Podmínky simulovaného letu budou tvrdé

Denní režim bude striktně dán - osm hodin práce, osm hodin volnočasové aktivity a osm hodin spánku. Šestičlenná posádka má před sebou 105 psychologických, fyzických a lékařských experimentů, aby se detailně monitoroval stav jejich těla i ducha. Pro vlastní zábavu si experimentátoři s sebou berou elektronické knihy, filmy a spoustu fotografií blízkých.

"Cestovatelé" se budou muset držet drastických pravidel, protože zásobování kosmické lodě není při cestě na Mars možné. Se sprchou například nemohou počítat víckrát než jednou za deset dní a s výměnou špinavého prádla za čisté tak jednou za tři dny. "Jde o to simulovat kompletní cestu na Mars a návrat na Zem co možná nejpřesněji to půjde bez toho, že bychom tam skutečně byli," vysvětluje ESA na své internetové stránce.

To jediné, co bude zřejmě této misi chybět, bude sláva a senzace, které jednou skutečná vesmírná loď letem k Marsu vyvolá. Na dobytí této planety si ale lidstvo bude muset ještě minimálně několik desetiletí počkat.