Stali se jimi Romain Charles a Diego Urbina, jedenatřicetiletý Francouz a šestadvacetiletý Ital kolumbijského původu. Posádku laboratorního plavidla by měli doplnit ještě tři Rusové a jeden Číňan.
Mezinárodní projekt, v jehož rámci byl v moskevském Institutu lékařských a biologických problémů (IBMP) vybudován rozsáhlý komplex kabin simulujících vesmírnou loď, přistávací modul i povrch rudé planety, byl zahájen již koncem devadesátých let. Zatím nejdéle v něm cvičící kosmonauti strávili tři měsíce. Současná fáze projektu má za úkol simulovat skutečnou dobu potřebnou k cestě a přistání na Marsu a k návratu na Zemi. Experiment má začít 3. června.
Podle vědeckého týmu je hlavním cílem experimentu zkoumat vliv izolace a stísněného prostředí vesmírné lodi na tělesný i duševní stav astronautů. Vědci se proto pokusili napodobit co nejvěrněji podmínky letu. Účastníky čeká simulované přistání na Marsu i výstup na jeho povrch.
Součástí experimentu bude i simulace časového zpoždění při komunikaci s řídící věží. Až bude skutečná loď kroužit okolo rudé planety, potrvá 20 minut, než vzkazy z ní dorazí na Zemi a naopak. Toto zpoždění bude brzdit i komunikaci pokusné posádky, ačkoli bude od dispečinku vzdálena jen několik metrů.
Podobný experiment se v institutu IBMP uskutečnil již na přelomu let 1999 a 2000. Tehdy ale skončil skandálem, když si jeho kanadská účastnice stěžovala, že ji šéf ruského týmu obtěžoval a že další dva ruští účastníci se spolu servali do krve. Již úspěšnější fáze se uskutečnila v roce 2009, kdy posádka, kterou tvořili čtyři Rusové, Němec a Francouz, strávila v pokusném modulu celkem 105 dnů.
Mezinárodní projekt, v jehož rámci byl v moskevském Institutu lékařských a biologických problémů (IBMP) vybudován rozsáhlý komplex kabin simulujících vesmírnou loď, přistávací modul i povrch rudé planety, byl zahájen již koncem devadesátých let. Zatím nejdéle v něm cvičící kosmonauti strávili tři měsíce. Současná fáze projektu má za úkol simulovat skutečnou dobu potřebnou k cestě a přistání na Marsu a k návratu na Zemi. Experiment má začít 3. června.
Podle vědeckého týmu je hlavním cílem experimentu zkoumat vliv izolace a stísněného prostředí vesmírné lodi na tělesný i duševní stav astronautů. Vědci se proto pokusili napodobit co nejvěrněji podmínky letu. Účastníky čeká simulované přistání na Marsu i výstup na jeho povrch.
Součástí experimentu bude i simulace časového zpoždění při komunikaci s řídící věží. Až bude skutečná loď kroužit okolo rudé planety, potrvá 20 minut, než vzkazy z ní dorazí na Zemi a naopak. Toto zpoždění bude brzdit i komunikaci pokusné posádky, ačkoli bude od dispečinku vzdálena jen několik metrů.
Podobný experiment se v institutu IBMP uskutečnil již na přelomu let 1999 a 2000. Tehdy ale skončil skandálem, když si jeho kanadská účastnice stěžovala, že ji šéf ruského týmu obtěžoval a že další dva ruští účastníci se spolu servali do krve. Již úspěšnější fáze se uskutečnila v roce 2009, kdy posádka, kterou tvořili čtyři Rusové, Němec a Francouz, strávila v pokusném modulu celkem 105 dnů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
