Atlantis ukončil návštěvu u ISS, chystá se na své poslední přistání na Zemi

Posádka raketoplánu přivezla stanici zásoby a nová zařízení, především ruský modul Rassvet (Úsvit), který bude sloužit k ukotvení ruských raket Sojuz a Progress. V rámci sedmidenního pobytu u stanice kosmonauti třikrát vystoupili do vesmíru a během výstupů vyměnili baterie ISS a vybavili ji záložní anténou pro spojení se Zemí.

V neděli ve 14:43 se astronauti z raketoplánu rozloučili s posádkou stanice a přestoupili do své vesmírné lodi. Ta se v 17:21 oddělila od ISS, pilot Dominic Antonelli poté ještě stanici obkroužil, aby posádka Atlantis mohla získat záběry ISS.

Raketoplán se začal od stanice postupně vzdalovat a v pondělí naposledy zkontroluje tepelný štít před přistáním. Brzdící motory, které ho snesou z oběžné dráhy, by měl zažehnout ve středu.

S misí byla spokojenost

Členové posádek ISS i Atlantis na nedělní tiskové konferneci dávali najevo spokojenost s končící misí. Piers Sellers z raketoplánu si navíc pochvaloval, že dostal příležitost vidět stanici v téměř dokončeném stavu. "To místo je teď palác. Je obrovské a byla zábava ho prozkoumávat," řekl.

Garrett Reisman z Atlantisu na tiskové konferenci také na dotaz, proč je posádka v oranžovém oděvu, zažertoval, že to lépe ladí k jeho očím. Teprve potom vysvětlil, že důvodem oranžových oděvů je, aby astronauty bylo v případě nějakého stavu nouze lépe vidět.

Posádku ISS tvoří ruští kosmonauti Oleg Kotov, Alexander Skvorcov a Michail Kornijenko, američtí astronauti Tracy Caldwellová-Dysonová a Timothy Creamer a Japonec Soiči Noguči. Velitelem je Kotov, který se ale společně s Creameram a Nogučim už v červnu vrátí raketou Sojuz na Zemi.

Šestičlennou americkou posádku raketoplánu vede astronaut Kenneth Ham. Na palubě s ním jsou pilot Dominic Antonelli a specialisté Garrett Reisman, Stephen Bowen, Piers Sellers a Michael Good.

Atlantis sice končí, ale zůstane v záloze

Atlantis je na své dvaatřicáté misi, jeho nynější dvanáctidenní pobyt v kosmu je však poslední. Raketoplán, který poprvé odstartoval v říjnu 1985 a v roce 1995 jako první raketoplán zakotvil u vesmírné stanice Mir, by po přistání na Zemi měl zůstat v záloze pro případ nouzové události na oběžné dráze. S jeho řádným startem na misi se ale už nepočítá.

NASA do konce roku plánuje definitivně poslední mise také pro dva zbývající raketoplány. Discovery by měl odstartovat na osmidenní misi 16. září, Endeavour čeká desetidenní pobyt ve vesmíru v polovině listopadu. Poté Američané provoz raketoplánů zastaví a zásobování ISS bude záviset na ruských raketách.