Tabák zanechává v mozku stejný otisk jako heroin

"Kouření tabáku jako drogy je přibližně stejné jako u heroinisty - zanechává ohromný otisk v mozkové tkáni," řekla primářka pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) Martina Vašáková.

Je geneticky dané, jak se člověk dokáže se závislostí poprat. U většiny je léčba velmi zdlouhavá. Za vyléčeného kuřáka se pacient považuje po roce.

Při kouření se nikotin dostane do mozku, kde jsou receptory. Ty se otevřou a uvolňuje se dopamin, jenž způsobuje blaženost. Mozek si to pamatuje, baží po další cigaretě. Receptory se zmnožují. Kdo kouřit přestane, u něj se receptory jen uspí. Vícekrát přestat je těžší a těžší, vysvětlila vedoucí lékařka ambulance odvykání kouření FTN Zuzana Perná.

Na následky kouření umírá na světě pět milionů lidí ročně. V roce 2020 to bude podle odhadu lékařů dvojnásobek. V rozvojových zemích začíná s kouřením polovina desetiletých dětí.

V ČR umírá v důsledku kouření ročně zhruba 18 tisíc lidí, což je asi 50 lidí denně. Kouří třetina národa, tedy necelé tři miliony Čechů, upozornila Vašáková.

Kouření, i to pasivní, způsobuje řadu problémů

Kouření způsobuje srdečně-cévní onemocnění, rakovinu či rozedmu plic, kožní onemocnění. Hodně kuřáků onemocní i cukrovkou. Kuřačky častěji trpí rakovinou močových cest. Tabákový kouř láme genetický kód a způsobuje předčasné biologické i kosmetické stárnutí organismu.

Podobně velmi závažné dopady má i pasivní kouření. Perná uvedla případ dívky, která měla ve 13 letech těžkou rozedmu plic a astma kvůli pasivnímu kouření. Oba její rodiče totiž doma kouřili 40 cigaret denně. Přestože sama nekouřila, plíce má neodvratně poničené.

Nyní je v ČR 31 center pro odvykání kouření. Jejich seznam najdete na www.slzt.cz. Ve FTN je podle mluvčí nemocnice Martiny Štanclové největší plicní klinika v ČR, její poradna funguje od roku 2007. Prošlo jí za tu dobu asi 200 kuřáků, po roce od první návštěvy z nich nekouří 55 procent.