Posádka by měla v experimentu co nejvěrohodněji simulovat podmínky skutečné výpravy, která podle vědců potrvá 400 až 700 dnů. Počítá se přibližně s dvakrát 250 dny na cestu k Marsu a zpátky na Zemi a s třicetidenním pobytem na cílové planetě.
Vedení projektu soudí, že největším rizikem tak dlouhodobé izolace je psychologická zátěž posádky. Ne nadarmo se uvádí, že nikoli technika, ale člověk je považován za nejslabší článek dalšího dobývání vesmíru.
Denní režim pozemských kosmonautů má být maximálně podobný skutečnému. Budou provádět vědecké experimenty a absolvovat denní fyzická cvičení. Po 250 dnech se rozdělí do dvou skupin, z nichž jedna zůstane na "oběžné dráze" Marsu a druhá se "vydá" na jeho povrch.
Po celou dobu experimentu budou vědci pečlivě sledovat jejich fyzický a psychický stav. Dorozumívací řečí bude angličtina, kterou prý všichni účastníci pokusu více či méně vládnou.
Simulované budou i podmínky komunikace. Kosmonauti budou moci používat elektronickou poštu, ale uměle zpožděnou o desítky minut. Čas od času bude komunikace přerušena.
Místem pokusu je moskevský Ústav lékařských a biologických problémů, kde byl vybudován rozsáhlý komplex kabin simulujících vesmírnou loď. V minulosti se už v jeho prostorách uskutečnil obdobný pokus trvající nejdřív 14 a později 105 dní.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist