Tání himálajských ledovců ohrozí méně lidí, než se předpokládalo

Nizozemci rozdíl vysvětlují tím, že některá povodí v nižších částech asijských velehor jsou závislá spíše na dešťových srážkách než na vodě z ledovců. I podle nizozemské studie ale do roku 2050 klesne přísun vody do povodí velkých řek jako Indus, Ganga a Brahmaputra.

Očekávané klimatické změny přinesou podle nich změnu v chodu monzunů, což v povodí čínské Žluté řeky přinese navýšení srážek o 9,5 procenta.

Tání ledovců "ovlivní jen některé oblasti, postiženo bude mnoho lidí, ale bude jich mnohem míň, než se předpovídalo", sdělil profesor hydrologie z univerzity v Utrechtu Marc Bierkens. Studii vypracoval s kolegy Walterem Immerzeem a Ludovicusem van Beekem.

Tání ledovců ovlivní životy lidí v mnoha asijských zemích

Jejich práce je jedna z prvních, která se zabývá důsledky tání ledovců v oblasti Himálaje. Počítá s tím, že tyto důsledky pocítí lidé žijící v povodí řek v Indii, Pákistánu, Nepálu, Bangladéši, Bhútánu a Číny.

Většina vědců se shoduje, že se tání ledovců zrychluje, a přičítají to zvyšující se koncentraci takzvaných skleníkových plynů v atmosféře. Domnívají se, že některé z ledovců přetrvají staletí i v teplejším klimatu. Avšak celosvětově už taje přes 90 procent ledovců. Úbytky ledových mas jsou patrné zejména na Aljašce, v Alpách a Andách.

Zpráva IPCC z roku 2007 je kritizována za několik omylů a přezkoumává ji nezávislá vědecká komise. K jejím chybám patří například tvrzení, že některé z himálajských ledovců do roku 2035 zmizí. Omyl vznikl zřejmě chybou v přepisu letopočtu 2350, avšak využili ho kritici teorií o globálním oteplování.

Kritizována je i nová studie. Pro její závěry je prý málo vědeckých poznatků

Vědci zatím posuzují s odstupem i novou nizozemskou studii. Poukazují na to, že je málo vědeckých údajů pro oblast Himálaje, takže je velmi nesnadné odhadnout, co se tam stane s vodními zdroji v příštích desítkách let.

Další vědci tvrdí, že nedostatek potravin mnohým oblastem jižní Asie hrozí z několika důvodů souvisejících s klimatickými změnami. Řadí k nim přelidnění, chudobu, znečištění a snížení vydatnosti monzunových dešťů.

Bierkensova studie doporučuje, aby se asijské vlády už teď začaly připravovat na úbytek vodních zdrojů a zaměřily se na pěstování plodin na vodě míň závislých, na účinnější zavlažování a na budování větších zásobníků vody. "Domníváme se, že omezení potravinových zdrojů se bude týkat 4,5 procenta populace," tvrdí studie.