"Softwaroví piráti se nejčastěji vymlouvají na nevědomost, pochybení kolegů či nedostatek času legálnost softwaru ve firmě hlídat. Vinu se snaží obvykle svalit na někoho jiného," uvedl mluvčí BSA, Jan Hlaváč.
V Česku se nelegálně užívá 37 procent softwaru. V důsledku tak ročně výrobci softwaru přicházejí o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.
Valnou většinu tvrzení, jimiž se piráti hájí, je podle Hlaváče možné označit za obyčejné výmluvy. "Uvěřitelné jsou pouze argumenty, že manažeři přímo nepodporovali šíření pirátského softwaru, že pochybili jen tím, že se o problematiku nezajímali," uvedl. Oproti minulým letům se podle BSA stále častěji objevuje tvrzení, že za problematiku zodpovídá někdo jiný.
"Je poměrně časté, že výrazná část firemního softwaru není vůbec evidována a vedení společnost nemá ani potuchy o jeho původu. Setkáváme se i s tím, že společnost nedokáže odpovědět ani na jednoduchou otázku, kolik provozuje počítačů. To je jasný varovný signál, že něco není v pořádku," uvedl ředitel bezpečnostní firmy truconneXion Robert Kleiner.
Vinu a odpovědnost za porušování autorských práv k softwaru se snaží vrcholový management obvykle svalit na správce výpočetní techniky, ale i řadové zaměstnance či dodavatele informační techniky. Vlastník firmy či její nejvyšší vedení ale ze zákona zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné nelegální užívání softwaru.
V Česku se nelegálně užívá 37 procent softwaru. V důsledku tak ročně výrobci softwaru přicházejí o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.
Valnou většinu tvrzení, jimiž se piráti hájí, je podle Hlaváče možné označit za obyčejné výmluvy. "Uvěřitelné jsou pouze argumenty, že manažeři přímo nepodporovali šíření pirátského softwaru, že pochybili jen tím, že se o problematiku nezajímali," uvedl. Oproti minulým letům se podle BSA stále častěji objevuje tvrzení, že za problematiku zodpovídá někdo jiný.
"Je poměrně časté, že výrazná část firemního softwaru není vůbec evidována a vedení společnost nemá ani potuchy o jeho původu. Setkáváme se i s tím, že společnost nedokáže odpovědět ani na jednoduchou otázku, kolik provozuje počítačů. To je jasný varovný signál, že něco není v pořádku," uvedl ředitel bezpečnostní firmy truconneXion Robert Kleiner.
Vinu a odpovědnost za porušování autorských práv k softwaru se snaží vrcholový management obvykle svalit na správce výpočetní techniky, ale i řadové zaměstnance či dodavatele informační techniky. Vlastník firmy či její nejvyšší vedení ale ze zákona zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné nelegální užívání softwaru.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
