Český výzkum nanotechnologií hlásí další zajímavý posun. Malé firmě z Kladenska se podařilo vyvinout a patentovat unikátní technologii - nanočističku vzduchu pracující díky světlu. A má úspěch v zahraničí.

Za 24 hodin dokáže nanočistička dostat ze vzduchu 95 % škodlivin, například alergeny, kapénkové nákazy včetně nových mutací chřipky, zplodiny z aut i průmyslu.

"Vypadá jako průhledný nátěr. Nemá žádnou barvu a na první pohled není vůbec znát, že jej máte na zdi. Ve skutečnosti ale velmi účinně čistí vzduch v bytě. Když máte třeba zakouřený pokoj a odejdete pryč, za dvě hodiny ani nepoznáte, že tam někdo kouřil," říká Pavel Šefl, obchodní ředitel firmy Advanced Materials, která sídlí v Kamenných Žehrovicích u Kladna a má dohromady pět zaměstnanců. Nanočistička funguje vždy, když se v bytě svítí nebo do něj proniká slunce.

Čističku tvoří ultratenká vrstvička o síle jedné dvacetiny průměru lidského vlasu. V ní jsou obsaženy částice reagující na světlo a samo čistění probíhá chemickým procesem, tzv. fotokatalýzou.

"Když se povrchu dotkne organická molekula nebo mikroskopická částice jako třeba vir, při kontaktu s nanočásticí se organická hmota rozloží na kysličník uhličitý a molekuly vody," vysvětluje autor patentu Jan Procházka. Nátěr stojí 1500 korun na 10 m2 a má neomezenou životnost.

O český vynález je slušný zájem v zahraniční. Licenci na výrobu a prodej nanočističky již zakoupily firmy z Polska, JAR, Nového Zélandu a Austrálie.

Takových objevů, jako je nanočistička, bude zřejmě rychle přibývat. Právě na oblast fotochemických systémů se mimo jiné zaměří špičkové nanocentrum, které zahajuje svou činnost právě dnes v Praze v budově Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Stálo 35 milionů korun, 31 miliony přispěla EU.

"Centrum umožní přenést rychleji základní výzkum do praxe," říká ředitel ústavu Zdeněk Samec. "Má nejmodernější přístroje na zkoušku technologií. Vyzkouší se to v malém, což je rychlá cesta k použití v praxi," dodává. Centrum se bude věnovat i simulaci procesu zrychleného stárnutí povrchů vlivem slunečního záření nebo teplotních cyklů, což pomůže při testování technologií oprav historických staveb.