Jde o usazeniny z křemičitanových hornin, které se nacházejí poblíž některých vulkánů. Jejich přítomnost je důkazem, že na těchto místech bylo teplo a vlhko ještě v dobách, kdy se planetární klima měnilo k horšímu.
Před přibližně 3,5 miliardy let skončilo na rudé planetě období zvané noachiánské, které bylo příznivé pro vznik a udržení mikroskopického života. Nahradila ho tzv. hesperianská epocha vyznačující se chladem a suchem. Právě z časů této dramatické proměny pocházejí usazeniny bohaté na křemen a obsahující vázanou vodu, které američtí vědci identifikovali na základě měření sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Leží na úpatí sopečných kuželů uvnitř rozlehlé vulkanické kaldery Nili Patera v oblasti Syrtis Major a mohly vzniknout pouze v teplém prostředí obsahujícím vodu. V dobách jejich vzniku ale už planeta takové podmínky nenabízela. Pro jejich existenci je tedy jen jedno vysvětlení: v těchto místech vyvěraly teplé prameny nebo tu na povrch unikaly horké plyny obsahující vodní páru. Na Zemi se v takových prostředích vyskytují nejprimitivnější a nejstarší formy mikroorganismů. Pokud tedy někdy předtím na Marsu existoval život, s velkou pravděpodobností se nejdéle udržel právě zde.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
