Českou "nobelovku" získal znalec retrovirů. Z té pravé se radovat nemohl

Národní cenu vlády Česká hlava, která je nejvyšším oceněním projektu na podporu vědecké a technické inteligence, letos dostal znalec retrovirů Jan Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Profesor Svoboda (1934) je jedním z celosvětově uznávaných vědců v oboru retrovirologie. Retrovir je obalený živočišný vir vyvolávající nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukémii i AIDS. Svoboda objevil reverzní transkripci, což je proces, pomocí kterého retroviry přepisují svůj genom do podoby dvouřetězové DNA a tu pak začleňují do chromosomu hostitelské buňky.

Za objevy, na kterých se podílel i Svoboda, byla udělena Nobelova cena a laureáti uváděli Svobodu jako osobnost, která měla tuto cenu také sdílet. Vzhledem k situaci v komunistickém Československu to údajně nebylo možné.

Cenu Invence si odnesli profesoři Vladimír Mařík (1952) a Michal Pěchoušek (1972) z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Ocenění byli za výzkum "aplikací multiagentních technologií a jejich přenos do průmyslové praxe".

Jde o samorozhodující se systém s prvky umělé inteligence a oba ocenění patří mezi tvůrce světem uznávané české školy vývoje těchto systémů. Výsledky svých teoretických výzkumů úspěšně převedli do praxe. Využívá je letectvo a námořnictvo USA a NASA.

Úprava, která zkrátila dobu spojení implantátu s živou tkání

Základ jejich softwaru sloužil i při simulaci chování pirátů v Adenském zálivu a je podkladem pro vývoj nových procesů řízení letového provozu v Česku.

Cenou, udělovanou slavným českým vědcům v zahraničí, je Patria. Letos ji získal profesor František Tureček (1950) působící v USA. Turečkovy průkopnické práce o vysoce reaktivních molekulách v atmosféře a produktech radiačního poškození DNA a bílkovin jsou vysoce ceněny a patří ke zlatému fondu světové chemie.

V Turečkově laboratoři se zrodila nová univerzální biochemická metoda k analýze bílkovin v buňkách, která předznamenala revoluci v biologii a chemii bílkovin.

Z tuzemských a zahraničních firem působících v Česku porota udělila Cenu ministerstva průmyslu a obchodu za nejvýraznější novou technologii či výrobek společnosti LASAK za unikátní povrchovou bioaktivní úpravu zubních implantátů.

Úprava výrazně zkrátila dobu potřebnou pro spojení implantátu s živou tkání. Implantáty lze po operaci okamžitě zatěžovat a pacient může ihned přijímat běžnou stravu. Technologie pronikla na zahraniční trhy a používají ji ve více než 20 zemích světa.

Projekt Česká hlava pamatuje i na mladé vědce cenou Doctorandus a Gaudeamus. První získal Jaromír Chalupský (1982) za výzkum rentgenových laserů, druhou Markéta Růžičková (1984) za zpracování objevu písemností biskupa Jednoty bratrské Matouše Konečného (1572 až 1622).

Projekt na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava byl vyhlášen v březnu 2002. Vyvíjí aktivity jejichž cílem je popularizovat vědu a zvýšit společenskou prestiž tuzemských technických a vědeckých pracovníků coby hlavních tvůrců ekonomické prosperity země.

Každoročním vyvrcholením projektu je udělování národních cen Česká hlava. Dlouhodobým cílem projektu je dosáhnout společenského povědomí těchto cen na úrovni jakési národní Nobelovy ceny.