Souboj motorů: Zpátky do časů, kdy na silnici vítězila elektřina a pára

Dnes to vypadá neuvěřitelně, ale v začátcích automobilismu byl spalovací motor nezajímavým outsiderem. Stokilometrové rychlosti jako první dosáhl elektromobil, magickou metu 200 km/h pokořil vůz s parním pohonem.

Na přelomu 19. a 20. století se automobil začal stávat trvalou součástí obrazu technické civilizace. Navzdory tomu, že už v roce 1885 si německý inženýr Gottlieb Daimler nechal patentovat silniční vůz se spalovacím motorem a jeho krajan Karl Friedrich Benz přispěchal se svou slavnou benzinovou tříkolkou, tento typ pohonu neměl zdaleka vyhráno. Konkurovaly mu – a v jistém ohledu jej i předčily – elektromobily a auta na páru.

Rudý ďábel Jenatzy a jeho elektrovůz

V prosinci 1898 uspořádal časopis La France první rychlostní závod na trati v Acheres u Paříže, který odstartoval dodnes neukončený hon na rychlostní rekordy. Vítězem se stal francouzský hrabě Gaston de Chasseloup-Laubat, jemuž se podařilo dosáhnout oficiálně ověřené rychlosti 63,13 km/h. Jeho strojem byl elektromobil pařížské firmy Jeantaud. V podstatě to byl ještě kočár, vybavený ovšem elektromotorem a akumulátorem vážícím 1400 kilogramů.

Brzy se objevil vyzyvatel a nebyl jím nikdo jiný než belgický inženýr Camille Jenatzy, jenž se honosil přezdívkou Rudý ďábel – podle barvy svých knírů, které si namaloval i na karoserii vozu. Také on vsázel na elektrický pohon. Tentokrát Gaston de Chasseloup-Laubat ještě prvenství obhájil, ale duel pokračoval a hranice se posouvala vzhůru.

Definitivním vítězem se nakonec stal Jenatzy, když 29. dubna 1899 překonal pomyslnou bariéru 100 km/h. Dosáhl tehdy rychlosti 105 km/h. Stroj, kterému Jenatzy vděčí na nesmrtelnou slávu, měl výstižné jméno La jamais contente, tedy Věčně nespokojená. Elektromobil ve tvaru torpéda nebo dělového náboje nesl dva motory o výkonu 25 kW a akumulátor o napětí 125 V.

Poslední rekord parního pohonu

Jenatzyho rekord vydržel celé tři roky – a zahynul nikoliv na benzin, ale na páru. Novým rekordmanem se stal francouzský vynálezce a továrník Léon Serpollet. V dubnu 1902 s vozem vlastní výroby dosáhl rychlosti 120 km/h.
Už v té chvíli ale bylo jasné, že opravdovou senzaci vyvolá až pokoření další jasně vyznačené hranice: 200 km/h.

Serpolletův rekord byl tehdy považován spíš za kuriozitu, protože v závodech tou dobou dominovaly automobily se spalovacími motory. Přesto se v jejich zdánlivě zdrcující konkurenci nakonec prosadil parní vůz, pro který měla veřejnost jen hanlivé přezdívky jako „parní kanoe“ nebo „splašený čajník“.

Ve skutečnosti se ale jmenoval Stanley Rocket a jeho pilotem byl Fred Marriott. 26. ledna 1906 na později slavné floridské Daytona Beach dosáhl rychlosti 205,5 km/h.

Souboj parního stroje s elektřinou tedy vyhrála pára – bylo to ale Pyrrhovo vítězství. Další rekordy už patřily výhradně benzinovým autům.

Více o automobilovém souboji páry, elektřiny a benzinu čtěte v pátečním Víkendu HN.