Do kosmu vystartoval bezpilotní miniraketoplán X-37B. Již podruhé

Bezpilotní miniraketoplán amerického letectva odstartoval v noci na neděli z mysu Canaveral ke svému druhému pokusnému letu. Podrobnosti výpravy armáda USA tají.

Tvrdí pouze, že oproti první cestě nebyly na bezpilotním stroji provedeny žádné podstatné změny. Miniraketoplán poprvé letěl do vesmíru loni v dubnu a na oběžné dráze byl sedm měsíců. Ani tehdy letectvo neuvedlo, jaké úkoly přesně plnil. K nedělnímu startu mluvčí letectva pouze uvedla, že X-37B bude na oběžné dráze "provádět experimenty, které budou vyhodnoceny po návratu na Zemi".

Obecně se předpokládá, že půjde o vyzkoušení technologií, které by mohly být využity na budoucích satelitech. Například jde o nové obrazové snímače, přístroje pro průzkum, komunikaci, navigaci a meteorologický výzkum. Dalším cílem je zřejmě vyzkoušet automatizaci různých částí letu, jako je návrat letounu do atmosféry a přistání.

X-37B: Jeden z nástrojů budoucí vesmírné nadvlády

Armáda USA v souladu s novou strategií po teroristických atentátech ze září 2001 sleduje i v průzkumu vesmíru novou strategii, jejíž koncept spočívá převážně na získávání informací. To není možné bez masivního využití vesmírných systémů a tudíž pokročilé militarizace vesmíru, bez schopnosti zajistit pro americké prostředky nepřetržitý přístup do vesmíru, jejich operační svobodu a také schopnost v případě nezbytnosti uzavřít přístup do kosmu jiným, ať už konkurentům či dokonce spojencům. Jinak řečeno, podle agentury AFP Američané usilují o to získat a udržet si v průzkumu kosmu značný náskok před ostatními. X-37B by mohl být jedním z nástrojů budoucí vesmírné nadvlády.

Utajování podrobností obou misí miniraketoplánu vyvolává spekulace o možnostech jeho užívání. Objevily se některé názory, že by bylo možné plavidlo použít i k útoku na cizí vojenské technologie. Podle vojenských odborníků ale současná verze miniraketoplánu něčeho takového není schopna.

Plavidlo X-37B připomíná klasický raketoplán, má ale proti němu asi čtvrtinové rozměry. Je také obratnější a na oběžné dráze vydrží díky získávání energie ze solárních panelů až devět měsíců. Klasické raketoplány tam obvykle tráví pouze dva týdny.

Kosmickou loď začal vyvíjet americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve spolupráci se společností Boeing. Později projekt převzalo vojenské letectvo a hlavní cíl programu začal být utajován.