Galileo je zatím černou dírou na peníze. Sídlo má v pražských Holešovicích

Už deset let chrlí Evropská kosmická agentura ESA tiskové zprávy popisující její navigační satelitní systém Galileo, který hravě strčí do kapsy americký GPS.

"Americký a ruský navigační systém jsou pod kontrolou vojáků, kteří je mohou vyřadit z provozu v době krize. Proto ESA urychleně vybuduje vlastní navigační systém Galileo, který zajistí evropskou nezávislost... Galileo bude k dispozici roku 2006 a do plné konstelace zahrnující 30 satelitů na oběžné dráze se dostane roku 2008," tvrdil web ESA v květnu 2002.

"Plánovaná síť 30 satelitů bude stát kolem 3,5 miliardy eur a prodejem svých služeb přinese zisk asi 18 miliard eur, tvrdila další tisková zpráva ESA z téhož roku.

Jenže skutek utek - Galileo stále zůstává nefunkční černou dírou, v níž mizí miliardy eur.

Dokončení v nedohlednu

Skutečnost je taková, že zatím byly vypuštěny pouze dva experimentální satelity (Giove A roku 2005 a Giove B roku 2008) sloužící pro testování technologií. První plně funkční satelity "nezávislého" navigačního systému mají začít na oběžnou dráhu vynášet ruské rakety z francouzského kosmodromu Kourou ve francouzské Guayaně letos v říjnu.

Čtyři satelity Galileo by měly být ve vesmíru do poloviny příštího roku a vznikne tak jakési jádro systému, na němž bude probíhat další prověřování a dolaďování jednotlivých prvků (fáze nazvaná In-Orbit Validation).

Teprve po jejím zdárném ukončení začnou starty dalších 26 satelitů. Některé služby systému mají být k dispozici nejdříve roku 2014 (například záchranný systém), termíny plného dokončení už ale ESA ve svých tiskových materiálech raději neuvádí. Nezávislé odhady nejčastěji mluví o tom, že to nebude dříve než roku 2018.

Aby se Galileo zaplatil, musí se prosadit vedle přibližně stejně přesného GPS, které je zdarma. Proto má mít jeho nabídka systému Galileo má mít tři kategorie. Zdarma a pro každého bude služba Open Service s horizontální přesností pod 4 metry a vertikální pod 8 metrů.

Zašifrovaná podnikatelská nabídka Commercial Service za úplatu umožní docílit metrové přesnosti. Ve spolupráci s pozemními stanicemi se přesnost může zvětšit až na 10 centimetrů. Zda o placené služby bude opravdu zájem, to dnes ale nikdo nedokáže odhadnout.

Galileo ale nejsou jen satelity - systém potřebuje také pozemní infrastrukturu, především 30 až 40 přijímacích stanic (Galileo Sensor Stations, GSS) a dvě řídící střediska - jedno nedaleko Mnichova, druhé v italském Fucinu. Administrativní gentrum Galilea má vzniknout v Praze. Také pozemní infrastruktura má k dokončení ještě daleko.

"Pitomý nápad"

Po celou dobu své existence se Galileo potýká problémy s financováním a s rostoucími náklady na jeho budování. Už na počátku projektu z něj vycouvali soukromí investoři, protože se jim zdál být příliš rizikový. Financování pak převzalo EU, jehož orgány už několikrát řešily nedostatek prostředků pro zdárné dokončení.

Dnes se odhaduje, že náklady na vybudování celé infrastruktury dosáhnou přibližně 5,3 miliardy eur, po dokončení bude provoz systému vyžadovat dalších asi 750 milionů eur ročně. Nechybí ani tvrzení, že 20 let funkce systému přijde evropské daňové poplatníky na 22,2 miliard eur.

Letos v lednu dostal ze společnosti OBH-System dodávající satelity Galileo vyhazov její šéf Berry Smutny, když prohlásil: "Galileo je pitomý nápad, který slouží především francouzským vojenským zájmům. Jde o mrhání peněz evropských daňových poplatníků ve francouzské režii."

Jiní kritikové tvrdí, že jde především o politický projekt protlačovaný z levé části spektra evropské reprezentace, který má sloužit především v případě neshod mezi USA a Evropou.

Američané už několikrát upozorňovali na to, že zatímco dohodnutá výměna informací mezi projekty Galileo a GPS často vázne, vůči Rusku a občas i Číně je ESA podstatně vstřícnější. Nechybí ani hlasy, podle kterých je Galileo trojský kůň dopravující americké technologie na východ.