Good Design is a Good Business

IBM se intenzivně věnuje designu od 50. let 20. století. Syn zakladatele společnosti, Thomas J. Watson Jr., najal v roce 1956 na pozici firemního konzultanta pro oblast designu Eliota Noyese, respektovaného architekta a bývalého kurátora průmyslového designu newyorského Muzea moderního umění. Společně s ním a s dalšími talentovanými designéry a architekty zahájil proměnu IBM v pokrokovou firmu, která začala využívat moderní design nejen při vývoji nových produktů.

Důraz na moderní design byl od té doby kladen také při plánování výstavby budov nebo tvorbě firemního loga. Právě správně zvolený design měl zdůraznit pozici IBM jako lídra v oblasti inovací. Vzájemná inspirace mezi inženýry z výzkumných laboratoří, designéry a architekty vedla k vývoji úspěšných produktů, jež jsou považovány za designérské ikony své doby, jako například legendární psací stroj Selectric.

Pro IBM nepředstavuje design pouze nástroj vývoje esteticky přitažlivých výrobků. Pomáhá především vytvářet funkční a inovativní produkty. Smyslem designu je uspořádat jednotlivé prvky tak, aby se co nejefektivnějším způsobem dosáhlo kýženého výsledku. V tom se designéři podobají inženýrům, kteří se podílejí na výzkumu. Vědci z IBM tak mohou být považováni za designéry a naopak: na designéry může být nahlíženo jako na výzkumníky.
IBM klade důraz na design i v současnosti. Design je stále nedílnou součástí vývoje nových produktů. Umožňuje přicházet s inovativními řešeními, která ve výsledku mohou představovat výraznou změnu v zaběhnutém fungování IT systémů. Stále tak platí prohlášení generálního ředitele IBM Thomase J. Watsona Jr. z roku 1973, že dobrý design je klíčem k úspěchu v podnikání.

Stáhněte si Zdarma do ipadu
IBV: S touto aplikací budete mít přístup k nejnovějším studiím a trendům napříč odvětvími a obory, včetně názorů předních odborníků a řídících pracovníků.
THINK: Nahlédněte do historie vědy a techniky od jejího vzniku až po současnost díky originální interaktivní aplikaci plné videí a ilustrací.

Designérská ikona Selectric
Loni uběhlo 50 let od uvedení psacího stroje IBM Selectric, který se stal designérskou ikonou. Představoval radikální změnu každodenní kancelářské práce po celém světě. Měl celkem 2800 částí a mnohé z nich byly navrženy zcela nově. To představovalo náročný úkol i pro IBM, která psací stroje vyráběla od třicátých let. Reklama na Selectric z roku 1961 hlásala, že technici „započali vývoj tím, že zapomněli vše o konstrukci psacích strojů za posledních padesát let“.
Selectric nabídl radikálně odlišný design od ostatních psacích strojů
a jeho vývoj trval sedm let. Ve výrobě se počítalo s produkcí 20 tisíc strojů v prvním roce, na konci roku 1961 však IBM evidovala 80 tisíc objednávek. Do roku 1986 se prodalo 13 milionů kusů tohoto stroje.
Selectric byl revoluční ve více ohledech. Díky originální kovové hlavě ve tvaru golfového míčku namísto vějířovitého rozložení kláves bylo možné psát dosud nepředstavitelnou rychlostí. Zkušený písař dokázal napsat za minutu 90 slov, zatímco na běžném elektrickém stroji to bylo pouze 50. Hlava se pohybovala po stránce. Selectric tak byl prvním psacím strojem, který neměl pohybujícího se jezdce, a tudíž na stole zabíral méně místa. Hlavy šly navíc vyměňovat a k dispozici byly uživatelům různé fonty, kurzíva, vědecké značky i sady pro jiné jazyky. V roce 1964 byl stroj obohacen o magnetickou pásku, na niž bylo možné ukládat písmena – Selectric se stal prvním (byť analogovým) textovým procesorem. Za estetickou stránku psacího stroje Selectric zodpovídal architekt a průmyslový designér Eliot Noyes.

Příběh loga IBM
Logo společnosti IBM patří mezi nejznámější firemní loga na světě. To současné, vytvořil již v roce 1972 Paul Rand, kterého do firmy přivedl designér a architekt Eliot Noyes. Pruhované logo budí zdání, že bylo vytvořeno strojově, nicméně jeho návrh vypracoval Rand ručně. Vodorovné pruhy symbolizují rychlost a dynamičnost. Jedním z důvodů vytvoření pruhovaného loga mohla být skutečnost, že kopírovací stroje v sedmdesátých letech 20. století nedokázaly bezchybně kopírovat velké černé plochy.

Kromě dnes používaného modrobílého loga, vytvořil Rand i několik dalších log. Nejznámější z nich je tzv. rébusové logo s názvem Eye-Bee-M. Vzniklo v roce 1981 a místo dvou prvních písmen z názvu firmy obsahuje obraz lidského oka (eye) a včely (bee).
Zajímavé logo vytvořili v roce 1990 také výzkumníci z IBM ze 35 atomů xenonu, když demonstrovali, že díky technologii řádkovacího tunelového mikroskopu je možné hýbat s atomy.