Chytřejší budovy: od zahřívání vody procesory k tweetování údržbáři

Přestože existuje řada řešení, jak v budovách šetřit, zůstávají budovy konzumenty celé třetiny veškeré energie na světě. Pokud bude tento trend pokračovat, v roce 2025, až světová populace dosáhne hranice osmi miliard, spotřebují budovy našich domovů, kanceláří, továren, institucí a škol většinu veškeré vyrobené energie – dokonce víc než dopravní a průmyslový sektor dohromady.

Jak bychom mohli tendenci energetické náročnosti zvrátit, nebo alespoň zpomalit? Trik je v tom data ze senzorů, úsporných zařízení a technologií, a také techniku moderní výstavby i správy budov, sloučit do jednoho inteligentního digitálního systému, který všechny výstupy a vstupy umí optimálně koordinovat.

Městská čtvrť jako živý organismus
Téma se netýká jen úspory energií. Inteligentní systémy dokážou spojit skupinu budov ve městě do urbanistického živého organismu reagujícího na ekosystém, v němž se nacházejí. Jen pro příklad – taková klimatizace nemusí jen „tupě nasávat čerstvý vzduch z okolí“, ale inteligentní řešení zhodnotí kvalitu místního ovzduší a množství emisí, a podle toho se například na domech vybudují travnaté střechy, mezi domy vzniknou zelená prostranství a celkově se hranice mezi městem a předměstím nebo venkovem rozmělní. To se samozřejmě neobejde bez práce místní komunity, která by se aktivně zabývala problematikou zdraví a životního prostředí v okolí. Úspěch na lokální úrovni je pak možné kopírovat a šířit na větší celky.

Chytřejší správa a údržba budov se aplikuje v praxi například v pařížském Louvru. Slavné muzeum umění s 65 tisíci metry čtverečními výstavních prostorů a stejným počtem oprav ročně potřebuje opravdu nadlidskou sílu. V Louvru k tomu využívají IBM Maximo Asset Management software, který dokáže komunikovat s jednotlivými systémy v muzeu a zaměstnancům poskytuje data a informace v reálném čase, kdekoli se nacházejí. Dlouhými chodbami legendární instituce tak může bez problémů projít téměř 9 milionů návštěvníků ročně.

Inteligentní škola s inteligentními studenty
Ale zpět k energetické efektivitě. Před osmi lety dokončili na jihozápadě Floridy stavbu zcela nové Ave Maria University. Od začátku budovu projektovali s důrazem na chytřejší řešení. Všechno osvětlení na půdě univerzity, klimatizaci, chladící zařízení, přístup do budov, protipožární ochranu, dokonce i televizní a telefonní rozvody a počítače integrovali do jednoho systému. Už jen tím ušetřili během výstavby milion dolarů, protože utratili méně za vedení kabelů. Ale hlavní výhoda spočívá v přesné kontrole a monitoringu klimatizace, vytápění a osvětlení na devítistech akrech kampusu, díky kterému ušetří univerzita každý rok na účtech za energie na 600 tisíc dolarů. Třešničkou na dortu je pak roční úspora 350 tisíc dolarů za pracovní sílu, protože propojená centralizovaná správa dokáže směrovat zaměstnace na potřebná místa efektivněji.

Počítače pro inteligentní správu budov ale mohou posloužit hned dvakrát. Datová centra společností totiž spotřebovávají obrovské množství elektřiny. Až polovina z ní se využívá k ochlazování vzduchu. S většinou tepla vzniklého během tohoto procesu se přitom naprosto plýtvá – jednoduše se vypustí do atmosféry. Nová technologie jako například speciální chlazení vodou umožňuje teplo z počítačových procesorů využít třeba k zajištění horké vody pro okolní budovy. Předpokládá se, že na této bázi postavený pilotní projekt ve Švýcarsku ušetří emise 30 tun CO2 ročně.

Tweetujte údržbáři, že praskla žárovka
„Chytřejší budovy“ a jejich management můžou udělat ze samotných uživatelů lidské senzory. V Kalifornii vyvinula sjednocená školská správa LAUSD (The Los Angeles Unified School District), která má na starosti více než 14 tisíc budov, aplikaci pro chytré telefony, s jejíž pomocí studenti, učitelé i správci informují o jakékoli závadě. Prostě jen napíší, co je za problém, vyfotí ho, určí místo a pošlou přímo na dispečink. Systém po vyhodnocení posílá na místo údržbáře, aby vyměnil prasklou žárovku nebo polámané prkýnko na záchodě. Díky tomuto „crowdsourcingu“ se daří řešit potíže v budovách rozsetých na rozloze 1 800 kilometrů čtverečních daleko rychleji než dřív.

Ambiciózní experiment velkoměstských rozměrů probíhá v brazilské metropoli samby Riu de Janeiro. IBM tady poprvé vytvořila centrum shromažďující data na rozdíl od jiných projektů ne z jedné, ale hned z třicítky městských organizací – od hasičů, policie a dopravní správy po meteorologickou službu. Centrála s desítkami HD monitorů připomínající řídící centrum NASA sídlí jen kousek od slavné pláže Copacabana. I když je to pilotní projekt, už má své velmi slibné výsledky.

Chytřejší budovy jsou konceptem, který v sobě ukrývá obrovský potenciál. Analýza IDC, společnosti pro výzkum trhu, odhaduje, že trh s inteligentními řešeními pro města dosáhne v orce 2014 hodnoty 57 miliard dolarů, tedy více než bilionu korun. Není divu, trend urbanizace se řítí neudržitelným způsobem – zatímco ve městech nás v roce 2007 žilo 50 %, v roce 2050 už to budou tři čtvrtiny celosvětové populace.

http://www.ibm.com/smarterplanet/cz/cs/green_buildings/visions/index.html