Jiří Peterka: Řídí Česká pošta IT státu, nebo je jen příliš drahou slupkou?

Česká pošta se již delší dobu výrazně podílí na realizaci českého eGovernmentu. Díky svému specifickému postavení (je stále "státním podnikem") ale o příslušné zakázky nemusí soutěžit tak, jak by musely jiné subjekty. Stát jí jednoduše "přihrává" příslušné zakázky tu zákonem, tu usnesením vlády.

Pro stát samotný je to jednodušší, rychlejší a asi i "bezpečnější" než si komplikovat život nějakým vypisováním výběrových řízení. Je pak na České poště, zda zakázku zvládne realizovat sama, nebo si na ni sama najme subdodavatele. A také jakým způsobem si ho vybere.

Velké plány našeho státu s Českou poštou se nejnověji projevily jejím ustanovením do role "dvorního dodavatele ICT služeb". Stalo se tak skrze usnesení vlády č. 224/2012 ze 4. dubna 2012. To pověřilo Českou poštu výkonem "vybraných služeb, zejména služeb informačních a komunikačních technologií využívaných státní správou", a konkrétně pak (mimo jiné) provozováním Centrálního místa služeb (CMS 2.0) či integrované telekomunikační sítě ministerstva vnitra.

Česká pošta si na základě tohoto pověření již zřídila nový odštěpný závod, plným jménem "Česká pošta, s.p., odštěpný závod ICT služby" (informační a komunikační služby, pozn. redakce). Ten má fungovat jako "centrální dodavatel ICT služeb" pro celou veřejnou správu. Na starosti by měl mít i KIVS (Komunikační infrastrukturu veřejné správy), systém EKIS (ekonomický informační systém), připravovaný systém SINT (Systém implementace nákupních technologií), a obecně pak i "provoz, podporu a rozvoj kritické komunikační infrastruktury státu".

Česká pošta a datové schránky

Historie "přenechávání" zakázek České poště je ale mnohem delší a rozhodně nezačala až zmiňovaným vládním usnesením. Například již v roce 2008 ustanovil stát Českou poštu - coby držitele poštovní licence - provozovatelem informačního systému datových schránek (ISDS), a to rovnou zákonem (č. 300/2008 Sb., §14/2).

Od té doby Česká pošta datové schránky skutečně provozuje. Tedy alespoň formálně. Sama uvádí, že "dodavatelem systému" je Telefónica Czech Republic. A ta se ve svých referencích sama pyšní tím, že projekt Informačního systému datových schránek od roku 2009 technologicky zajišťuje "ve spolupráci s Českou poštou". A subdodávkou pro Telefónicu se zase chlubí další firmy, jako třeba Software602, jehož XML Filler se pro mnoho uživatelů stal ztělesněním uživatelské nevstřícnosti celého řešení datových schránek.

Podobně je tomu i s placením za provoz datových schránek: na vrcholku celé pyramidy je státní rozpočet, který získává peníze od daňových poplatníků. Ze státního rozpočtu, skrze jeho kapitolu všeobecné pokladní správy, dostává za datové schránky zaplaceno Česká pošta. Ta si něco ponechává a ze zbytku platí svého "dodavatele", kterým je Telefónica. Ta si také něco ponechává, a ze zbytku platí své subdodavatele.

Kolik je na datové schránky celkově vynakládáno ze státního rozpočtu, se dá dohledat (podrobněji např. v tomto článku): v roce 2009 to bylo necelých 172 milionů, v roce 2010 již 976 milionů, a v roce 2011 "jen" 926 milionů.

Kolik zůstává České poště?

Teprve nedávné dny přinesly určitý náhled do toho, jak vypadá situace na druhém nejvyšším patře celé pyramidy. Tedy kolik zůstává České poště a kolik dostává Telefónica. Objevily se totiž informace, podle kterých vnitro poslalo do České pošty (prý již poněkolikáté) kontrolu, které měla prověřit právě oblast financování datových schránek.

Součástí byla i zmínka o tom, že ze 700 milionů, které má vnitro platit České poště, dostává Telefónica za provoz datových schránek jen 500 milionů. Což prý vznáší otázku na to, kam se mělo "ztratit" zbývajících 200 milionů. A právě to má zjistit celá kontrola.

No, asi to není úplně správná otázka. Rozdíl mezi 700 a 500 miliony je přece režií za roli zprostředkovatele, kterou Česká pošta plní, samozřejmě s plným vědomím zřizovatele datových schránek, kterým je za český stát Ministerstvo vnitra.

Smysl má ptát se na to, zda takováto režie je adekvátní, či nikoli. Navíc s tím, že Česká pošta některé činnosti kolem datových schránek přece jen vykonává sama, aniž by je delegovala na subdodavatele. Jde např. o obálkování a rozesílání přístupových údajů v listovních obálkách. Ale z hlediska nákladů to bude spíše marginální záležitost.

Není v tom něco jiného?

Celá věc s kontrolou v České poště ale může mít také úplně jiný podtext a skutečný důvod. Nedávno totiž vyšlo najevo, že stát – přesněji vnitro, skrze pro něj alokované prostředky v kapitole všeobecné pokladní správy - nemá dost peněz na provoz datových schránek v letošním roce. Alokováno má 500 milionů, což přesně odpovídá tomu, co by měla dostávat za roční provoz Telefónica. Ale celkové náklady za provoz datových schránek, které by stát měl uhradit České poště, ministerstvo odhadlo (do konce roku 2012) na 750 milionů. Což je 250 milionů více, než kolik je v rozpočtu připraveno.

Vnitro navíc chtělo v letošním roce jednorázově koupit i licenci, provozní dokumentaci a zdrojové kódy k celému systému datových schránek, které nevlastní – a na to by potřebovalo dalších 144 milionů. A tak přišlo s požadavkem na přidělení dalších 394 (250+144) milionů ze státního rozpočtu. To ale správce státní kasy (ministr financí Kalousek) rázně odmítl s argumentem, že šlo o předvídatelné náklady. A nejspíše i kvůli celkové napjatosti státních financí.

Vše nasvědčuje tomu, že vnitro další peníze na datové schránky skutečně nezíská – a tudíž mu hrozí, že by je muselo "dát ze svého", resp. vzít jinde, z jiných částí své rozpočtové kapitoly. Nebo datové schránky vypnout, což by ale mělo řadu nepříjemných důsledků.

Není tedy nynější "přepadová kontrola" v České poště spíše formou "důraznějšího apelu" na redukci nákladů? Na snížení marže, kterou si Česká pošta nechává? Či ještě lépe na dohodu o jiném způsobu financování celého systému datových schránek? Dnes se totiž stále platí "objemově", za každou přenesenou datovou zprávu (aktuálně horentních 11,68 Kč bez DPH), a k tomu měsíční paušál 15 milionů za provoz systému.

Logiku by ale mělo zpoplatnění paušální, bez ohledu na počet přenesených zpráv. Jednak proto, že přímé náklady na přenos jednotlivých zpráv jsou prakticky zanedbatelné. No uvidíme, jak vše dopadne, a zda za vším nestojí něco ještě úplně jiného.

Například osobní ambice lidí z dnešního vedení resortu vnitra. Třeba se v brzké době dočkáme oznámení o tom, jak se vnitro s Českou poštou dohodlo na novém (a to paušálním) způsobu zpoplatnění datových schránek. Nebo se dočkáme oznámení o změnách ve vedení České pošty? Či jejího nového odštěpného závodu?